ePrivacy: Ochrana důvěrnosti elektronické komunikace
V posledních měsících vrcholí přípravy na květnovou účinnost tzv. GDPR, jež přináší nová a staronová přímo aplikovatelná pravidla v oblasti ochrany osobních údajů fyzických osob. Menší pozornost je však věnována nařízení o respektování soukromého života a ochrany osobních údajů v elektronických komunikacích, označovaného jako nařízení o soukromí a elektronických komunikacích či ePrivacy, které na konci října schválil Evropský parlament.
Nařízení ePrivacy podtrhává důvěrnost veškerých dat vyplývajících z elektronické komunikace a má chránit jak fyzické, tak právnické osoby; bude tak ekvivalentem listovního tajemství. Ochrana soukromí má být přitom zaručena nejen co do obsahu elektronické komunikace, ale také u metadat, jako jsou údaje o poloze či čase a trvání hovorů.
Byť se původně plánovanou květnovou účinnost ePrivacy zřejmě nepodaří dodržet, je vysoce pravděpodobné, že se nařízení v budoucnu stane doplňkem k GDPR. „Nařízení ePrivacy je vůči GDPR speciální právní úpravou. To znamená, že ve věcech, které specificky upravuje, má přednost před GDPR. Dále je vůči GDPR v mnoha ohledech komplementární, což znamená, že GDPR doplňuje,“ přibližuje vztah obou předpisů Drahomír Tomašuk z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík. Správci i zpracovatelé osobních údajů by tak měli při implementaci nových pravidel brát v potaz obě nařízení.
Oproti GDPR však nařízení ePrivacy stanoví povinnosti menšímu okruhu subjektů. „Nařízení ePrivacy dopadá primárně na subjekty provádějící zpracování údajů elektronických komunikací prováděné v souvislosti s poskytováním a využíváním služeb elektronických komunikací a na informace související s koncovými zařízeními koncových uživatelů,“ vysvětluje Tomašuk a dodává: „V praxi půjde o telefonní operátory a poskytovatele internetového připojení, o poskytovatele internetových služeb a o fyzické a právnické osoby využívající služeb elektronických komunikací pro účely marketingových sdělení.“
Obě nařízení cílí na ochranu všech subjektů nacházejících se na území Evropské unie. „Budou tak závazná i pro zámořské poskytovatele služeb typu Facebook, pokud své služby poskytují na území unie,“ doplňuje Martin Kubík z téže advokátní kanceláře. Obdobně na tom budou i další společnosti, jako je Google či provozovatel aplikace WhatsApp. V této souvislosti vyvstává otázka, zdali uživatelé komunikačních služeb účinnost GDPR a ePrivacy poznají a zda budou mít reálnou možnost kontrolovat jejich dodržování.
Tomašuk míní, že poskytovatelé služeb budou navenek demonstrovat svoji připravenost na změny vyplývající z účinnosti obou nařízení. Do jaké míry se jim to skutečně podařilo a podaří, pravděpodobně zhodnotí až příslušné dozorové orgány. „Z hlediska koncového uživatele je faktické dodržování těchto předpisů ze strany poskytovatelů služeb komplikovanější otázkou a koncový uživatel (subjekt údajů) nemá příliš mnoho možností, jak „zjistit“, zda jsou povinnosti vyplývající z nařízení skutečně dodržovány (s výjimkou případů, kdy přímo zpozoruje nějaké porušení ve vztahu ke svojí osobě). To bude skutečně spíše věcí dozorových orgánů,“ vyjasňuje situaci z pohledu uživatelů Martin Kubík.
Závěrem
Pokud jde o přijetí a následnou účinnost nařízení ePrivacy, respektive jeho finálního znění, informace je třeba čerpat přímo v unijním Úředním věstníku. „V této souvislosti nelze než doporučit subjektům, na které nařízení ePrivacy byť jen potenciálně může dopadat, aby jeho schvalovací proces a poté i další vývoj ve vlastním zájmu sledovaly a věnovaly dostatečnou pozornost povinnostem, které pro ně z těchto předpisů vyplývají. I zde bez zbytku platí, že neznalost práva neomlouvá,“ radí závěrem shodně oba zástupci advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.
Další články
Kryptoměny a realitní úschova v roce 2026: Legislativní limity tokenizovaných transakcí a smart kontraktů
Vstup kryptoaktiv do hlavního proudu realitního trhu v roce 2026 již není pouhou technologickou kuriozitou, ale pragmatickou výzvou pro právní praxi.
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.



