Jak se při kontrolách překompenzace budou chránit vaše údaje
O jedné věci se ve vztahu ke kontrolám zatím nemluví: kdo bude odpovídat za to, že se údaje o vašem byznysu, které budete muset zpřístupnit kontrole, nedostanou do nepovolaných rukou? Informace důvěrné povahy, jako jsou údaje o výrobě, provozní náklady nebo návratnost investic, by měly být chráněné mlčenlivostí zaměstnanců státních orgánů, které s nimi nakládají. Otázkou je, jak má být mlčenlivost při kontrolách zajištěna.
Obecnou mlčenlivost státních zaměstnanců upravuje zákon o státní službě. Ten však upravuje zejména mlčenlivost o údajích, které nelze sdělovat třetím osobám v zájmu tzv. služebního úřadu. Navíc lze zaměstnance této mlčenlivosti snadno zbavit. Úpravu, která ochrání údaje výrobců, je tak třeba hledat jinde.
Základním předpisem upravujícím výkon veřejné správy je správní řád. Ten upravuje mlčenlivost oprávněných úředních osob. Nicméně mlčenlivost je vymezena s ohledem na širokou aplikaci správního řádu velmi vágně, a to pouze na „skutečnosti, o kterých se dozvěděla oprávněná úřední osoba v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny.”
V tomto ohledu se jeví mnohem vhodnější úprava mlčenlivosti obsažená v kontrolním řádu. Kontrolující osoby totiž mají povinnost zachovávat mlčenlivost o naprosto všech skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole. Pokud by návrh novely zákona o podporovaných zdrojích výslovně upravil analogickou aplikaci kontrolního řádu na individuální kontroly překompenzace (což očekáváme), pak by za úkony předcházející kontrole prováděné kontrolním orgánem bylo možné považovat také úkony v rámci sektorového šetření. V daném případě však sektorové šetření a individuální kontrolu překompenzací nemá provádět tentýž kontrolní orgán, a tudíž by bylo možné aplikovat neomezenou mlčenlivost podle kontrolního řádu pouze na individuální kontroly překompenzací, zatímco na sektorové šetření by se aplikovala obecná úprava omezené mlčenlivosti dle správního řádu.
Vzhledem k výše uvedenému tedy doporučujeme, aby novela zákona o podporovaných zdrojích zavádějící mechanismus kontrol překompenzací obsahovala výslovně vlastní úpravu povinnosti mlčenlivosti tak, aby se mlčenlivost vztahovala na všechny skutečnosti zjištěné v souvislosti s kontrolou, a to včetně sektorového šetření. S ohledem na citlivost předávaných údajů by také měla být výslovně omezena možnost zbavení úředních osob povinnosti mlčenlivosti toliko na případy, kdy je to nezbytné s ohledem na dosažení cíle kontrol překompenzací.
Jestliže vás čeká kontrola překompenzace a chcete si být jisti, že proběhne podle pravidel, absolvujte kontrolu s naší asistencí. Pohlídáme, aby po vás kontrolní orgán chtěl jen ty informace, na které má nárok.
Více k danému tématu naleznete na: http://www.prekompenzace.eu/ .
Další články
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
Kryptoměny a realitní úschova v roce 2026: Legislativní limity tokenizovaných transakcí a smart kontraktů
Vstup kryptoaktiv do hlavního proudu realitního trhu v roce 2026 již není pouhou technologickou kuriozitou, ale pragmatickou výzvou pro právní praxi.
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.




