Trestní právo

Od přeměny prokuratury ve státní zastupitelství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se vede diskuze, zda je výsledný model správný, jaké mají být vztahy mezi jednotlivými stupni uvnitř státního zastupitelství a jaké vztahy mezi státním zastupitelstvím navenek k jiným vrcholným státním orgánům. Zastánce každého modelu si může najít zahraniční vzor, jelikož způsoby fungování státního zastupitelství v evropských zemích jsou různorodé.

Slovenská veřejnost kladně přijímá fakt, že pachatelům méně závažných trestných činů stát nebude „platit pobyt“ ve vězení, říká k projektu elektronického systému monitoringu osob, který na Slovensku začne fungovat v pilotním provozu už v příštím roce, vedoucí služebního úřadu Ministerstva spravedlnosti SR a předsedkyně řídícího výboru projektu Ľubomíra Vrobelová.

Vražda nebo zabití? Na první pohled se hranice mezi těmito dvěma trestnými činy může zdát jasnou, zejména díky znění trestního zákoníku,[1] dle kterého je za vraždu považováno „úmyslné usmrcení“, kdežto zabitím je myšleno „úmyslné usmrcení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného“.

V současné době se zdá, že odstranění trestného činu pomluvy z trestního zákoníku není v centru pozornosti českých zákonodárců a případná změna situace je zatím v nedohlednu. Přesným opakem je však tato problematika na mezinárodní úrovni, kde mezinárodní organizace již řadu let apelují na dekriminalizaci této skutkové podstaty.

Dne 20. listopadu 2014 informovala některá internetová média[1] o mezinárodně koordinované policejní akci, při které útvary Policie České republiky zadržely celkem 5 osob vietnamské národnosti kvůli důvodnému podezření ze spáchání závažných trestných činů na úseku ochrany veřejného pořádku.

„Probační a mediační služba odvádí velký kus práce. Je to instituce, kde pracují velmi zkušení profesionálové s dlouholetými zkušenostmi. Málokdo ale ví, že dokázali během několika málo let vytvořit nevětší poradenskou síť pro oběti trestných činů v České republice,“ říká v rozhovoru ředitelka Probační a mediační služby (PMS) Jitka Čádová.

"Do života zločinců se nezapojujeme", říká Mgr. Jan Rozum, tajemník Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Tato výzkumná organizace zejména zkoumá projevy a příčiny kriminality a s ní spojené sociálně patologické jevy a prognózuje jejich vývoj. Zabývá se otázkami trestní a bezpečnostní politiky a kontroly zločinnosti jak z hlediska trestní represe, tak i prevence.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek Okresního soudu v Olomouci, který uložil žákovi 9. třídy základní školy podmíněný trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Žák se dle něj dopustil trestného činu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 a výtržnictví dle § 358 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen TrZ), ve formě pokusu dle § 21 odst. 1 TrZ.

Stovky lidí musela policie v noci dne 22. listopadu 2014 evakuovat z ostravského zábavního centra ve Stodolní ulici kvůli opakovaným hrozbám odpálení bomby. Pachatele výhrůžných telefonátů se policii nakonec podařilo dopadnout velmi rychle.

Gremiální porada, která se konala na Městském soudě v Praze dne 9. října tohoto roku, měla jako první bod svého programu „Zaujetí stanoviska k posuzování déletrvající distribuce drog (§ 283 tr. zákoníku) jakožto trestného činu pokračujícího nebo trvajícího“.

Druhá světová válka nepřestává ani po více jak 60 letech vzbuzovat emoce. Jednalo se o válečný konflikt, do kterého byla zapojena většina států světa a jehož tragický průběh měl globální dopady, z nichž některé ovlivňují jednání států dodnes. Připomínáme si to v mnoha televizních či rádiových pořadech, v dokumentech, publicistických pořadech a v neposlední řadě v mnoha filmových zpracováních.

Nakolik by mělo být postavení státního zastupitelství zakotveno přímo v ústavě? To je ústřední otázka této čtvrté a poslední části série článků o postavení našeho státního zastupitelství v systému dělby moci. Na úplný závěr samozřejmě nelze opomenout ani shrnutí celé problematiky.

S místem státního zastupitelství v systému dělby moci velice úzce souvisejí i otázky spojené s nezávislostí státního zástupce, personální správou státního zastupitelství a způsobem jeho financování.

Na konci října zveřejnilo Ministerstvo vnitra informaci, že policie šetří vydírání státu. Pachatelé hrozili rozšiřováním viru ebola na veřejných místech. Jaké trestněprávní konsekvence by mělo naplnění těchto výhružek?

Článek pod názvem „Komentář: Pochybení vazebního soudu“ publikovali na tomto serveru dne 10. října Pavel Kohút a Mgr. Michal Sýkora z AK Gřivna. Povšimli si totiž mediálně přetřásaného rozhodnutí stížnostního senátu Městského soudu v Praze, který při přezkumu napadeného usnesení o vzetí do vazby propustil na svobodu obviněného, stíhaného pro trestný čin vraždy.

James Madison se na jednom místě v Listech Federalistů zeptal: „K jakému vhodnému opatření se tedy nakonec uchýlíme, abychom v praxi zachovali dělbu moci mezi jednotlivé složky, jak ji určuje Ústava?“[1] a vzápětí odpověděl: „Problém musí být odstraněn takovým vnitřním uspořádáním vlády, v němž by se jednotlivé složky navzájem udržovaly v patřičných mezích prostřednictvím vzájemných vztahů.“[2]

Po nedávném vystoupení současného ministra vnitra Milana Chovance propagujícího možnost zabavování motorových vozidel pachatelům přestupků nebo trestných činů a vyzývající k takovému postupu orgány policie i justice, včetně případných legislativních změn vyhovujících takovému názoru, vznikla na uvedené téma nejen v odborných kruzích rozsáhlá polemika.

Nikoho nepřekvapí, že to byl právě rok 1989, který postavil naši soustavu orgánů veřejné žaloby před nutnost provedení mnoha změn, přičemž položil zejména otázku po jejím novém postavení v rámci čerstvě se formujícího právního státu. Leckdo by však již mohl být udiven, že ani více než dvacet let nestačilo k tomu, aby byly všechny problémy, které z výše uvedené situace vyplynuly, vyřešeny.

Kauza tzv. Berdychova gangu je širší veřejnosti známa v reakci na enormní zájem médií v době jejího soudního projednávání v letech 2005 a 2006. Tuto kauzu navíc dále zpopularizovala jak literatura žánru investigativní žurnalistiky[1], tak i televize, kde se stala předlohou televizního seriálu.[2]

„Naší ambicí je dokončit sjednávání smlouvy o vydávání s Kanadou a Austrálií,“ říká mimo jiné v rozhovoru o činnosti Mezinárodního odboru trestního Ministerstva spravedlnosti jeho ředitelka Gabriela Bláhová. Přečtěte si, čím se její tým zabývá a co za výzvy ho čeká v nejbližší budoucnosti.

Lze-li něco označit za Hlavu XXII trestní obhajoby, je to s jen malou mírou licence situace v okamžiku, kdy se trestní řízení dostane před soud, tedy situace po podání obžaloby. Podáním obžaloby se ještě obviněný nestává obžalovaným. Nejprve je třeba zjistit, zda státním zástupcem podaná obžaloba vůbec stojí za projednání v hlavním líčení. Proto ji soud – než eventuálně nařídí hlavní líčení – z tohoto hlediska přezkoumává, k čemuž mu slouží především tzv. předběžné projednání obžaloby soudním senátem. Fáze předběžného projednání však není povinnou součástí trestního řízení – záleží na předsedovi senátu, zda shledá důvody k jeho nařízení (z moci úřední).

Komentář ke zprávě o třech členech mezinárodního gangu z Bulharska a Rumunska, kterým vyměřil na konci září Krajský soud v Českých Budějovicích za "kopírování karet" tresty odnětí svobody v trvání od osmi do devíti a půl roku. Součástí trestu je také následné vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou.

Institut odposlechu je relativně obšírně upraven v § 88 an. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění, dále jen „trestní řád“. Základní vstupní podmínkou je vedení trestního řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let pro vyjmenované zločiny nebo jiné úmyslné trestné činy, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva.

Poskytování ochrany obětem trestného činu je významná část trestního práva, která v poslední době nabírá na síle. Je to vývoj, který lze jednoznačně kvitovat. Nejedná se o pozitivní trend jen v rámci ČR, ale i v rámci Evropy.

Ústecký soud poslal 25letého muže obviněného z vraždy devítileté dívky z Klášterce nad Ohří do vazby. Policistům se v přípravném řízení k činu přiznal. Muž pocházející z Chomutova je příbuzným dívčiny rodiny, podle soudce nemá stálý domov. Policisty obviněný dovedl i k oblečení dívky, které pravděpodobně ze strachu z odhalení ukryl.