Kategorizace účetních jednotek po novele zákona o účetnictví
Od 1. ledna 2016 nebude muset 90 % společností zveřejňovat výsledovku. Účetní závěrku pak budou moci sestavit ve zjednodušeném rozsahu.
Zákon o účetnictví prošel již téměř 30 novelizacemi, nejrozsáhlejší novela jej však teprve čeká. Dne 1. ledna 2016 by měla nabýt účinnosti novela, prostřednictvím které bude implementována evropská směrnice č. 2013/34/EU. K datu uzávěrky tohoto článku byl návrh zákona (sněmovní tisk 398) schválen Senátem a čeká na podpis prezidenta. (pozn. red: prezident zákon již podepsal, publikaci ve Sbírce zákonů lze očekávat v brzké době)
Jedna z hlavních změn se týká zavedení kategorizace účetních jednotek. Nově budou účetní jednotky rozděleny do čtyř skupin, přičemž na každou kategorii dopadnou jiné povinnosti. Jako kritéria zařazení účetní jednotky to příslušné kategorie slouží hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet přepočtených zaměstnanců.
Nově tak budeme rozlišovat níže uvedené kategorie; předpokladem je nepřekročení minimálně dvou ze tří uvedených kritérií:
- mikro jednotky: hodnota aktiv 9 mil., čistý obrat 18 mil., a průměrný počet zaměstnanců 10;
- malé jednotky: hodnota aktiv 100 mil., čistý obrat 200 mil., průměrný počet zaměstnanců 50;
- střední jednotky: hodnota aktiv 500 mil., čistý obrat 1 mld., průměrný počet zaměstnanců 250;
- velké jednotky: pokud subjekt překročí alespoň dvě ze tří kritérií: hodnota aktiv 500 mil, čistý obrat 1 mld., průměrný počet zaměstnanců 250.
Z údajů Ministerstva financí vyplývá, že dle nového rozčlenění bude téměř 90 % registrovaných subjektů v ČR mikro jednotkami.
Mikro a malé jednotky budou mít dle novely maximální možné osvobození: sestaví závěrku ve zjednodušeném rozsahu, budou uvádět méně informací v příloze, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (výsledovku) a budou osvobozeny od konsolidace.
Naopak střední a velké jednotky budou mít povinnost sestavit výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Bez těchto výkazů bude účetní závěrka neúplná a způsobí problémy při povinném auditu.
Cílem evropské směrnice je přiblížení se mezinárodním účetním standardům snižování administrativní náročnosti pro mikro a malé jednotky. Na druhou stranu budou kladeny značné požadavky na transparentnost.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.




