Komentář: Zásada subsidiarity trestní represe
Zásada subsidiarity trestní represe, někdy též nazývána jako princip ultima ratio, vyjadřuje, že trestní právo je prostředek určený k ochraně zákonem stanovených zájmů, který musí být užíván jen tehdy, pokud užití jiných právních prostředků ke sjednání nápravy nepřichází v úvahu, neboť již byly vyčerpány nebo jsou zjevně neúčinné či nevhodné.
Pokud tedy stát neuplatňuje prostředky trestního práva zdrženlivě, tj. jen v případě, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní, postupuje stát nezákonně, resp. protiústavně.
Tato zásada je zakotvena v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, který stanoví, že trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Ačkoliv se jedná o jednu ze základních zásad trestního práva, obecné soudy v praxi tuto zásadu příliš neaplikují.
Tento trend potvrzuje i nedávný judikát Ústavního soudu, který se zabýval nedovolenou svépomocí při řešení rodinných konfliktů souvisejících s bydlením, v níž orgány činné v trestním řízení a obecné soudy spatřovaly trestný čin. Ačkoliv Ústavní soud zdůraznil, že při aplikaci zásady subsidiarity trestní represe je nutné vždy zohlednit konkrétní okolnosti případu, vyjádřil se do jisté míry i obecně k situaci, kdy osoba užívá nedovolenou svépomoc, avšak alespoň sleduje legitimní cíl souladný s právem. Ústavní soud sice v souladu s obecnými soudy hodnotil takový postup jako protiprávní, avšak uvedené jednání označil za podstatně méně společensky škodlivé, než jednání té osoby, která postupuje protiprávně a navíc se snaží nastolit protiprávní stav.
Ústavní soud tedy při hodnocení podústavního práva citlivě a rozumně posoudil společenskou škodlivost jednání, které formálně vykazuje znaky trestného činu, ale dostává se do rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe a rozumného uspořádání společenských vztahů. Na závěr zbývá dodat, že porušení zásady subsidiarity trestní represe posuzuje Ústavní soud ČR jako porušení čl. 39 Listiny základních práv a svobod.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
.webp)
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
