Kurzarbeit po česku
Dne 17. 6. 2015 Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o zaměstnanosti (sněmovní tisk 296), která má umožnit zavedení tzv. kurzarbeitu. Jedná se o novinku, která má pomoci zaměstnavatelům překlenout obtížná období, aniž by museli propouštět své zaměstnance. Podívejme se proto blíže, jaké nové možnosti se zaměstnavatelům naskytnou, jestliže bude tato novela schválena i v Senátu a podepsána prezidentem.
Již „starý“ zákoník práce umožňoval zaměstnavateli při vážných provozních důvodech domluvit se s odborovou organizací, že po dobu jejich trvání nebudou zaměstnanci konat práci, avšak nebude jim muset platit náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
Současný zákoník práce zná podobnou překážku v práci na straně zaměstnavatele - částečnou nezaměstnanost. Jedná se o případ, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.
Zaměstnancům po dobu trvání této překážky náleží náhrada mzdy ve výši, na které se zaměstnavatel dohodne s odborovou organizací, ne však nižší než 60 % průměrného výdělku. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může zaměstnavatel vydat ohledně částečné nezaměstnanosti vnitřní předpis. Náhrada mzdy však také nesmí být nižší než 60 % průměrného výdělku.
Současný návrh kurzarbeitu
Návrh novely zákona o zaměstnanosti, který schválila Poslanecká sněmovna a který má nově zavést tzv. kurzarbeit, vychází z již fungující úpravy částečné nezaměstnanosti (a dále ho zavádí i pro případ přerušení práce kvůli nepříznivým povětrnostním vlivům nebo živelním událostem). Na část nákladů na náhradu mzdy by však zaměstnavateli přispíval stát.
Základní podmínky získání státního příspěvku jsou:
- nemožnost přidělovat zaměstnanci práci nejméně v rozsahu 20 % stanovené týdenní pracovní doby z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí;
- po předchozím souhlasu vlády uzavření dohody s Úřadem práce o poskytnutí příspěvku, přičemž od jejího uzavření bude zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy ve výši alespoň 70 % průměrného výdělku;
- závazek, že po dobu poskytování příspěvku zaměstnavatel s dotčenými zaměstnanci neukončí pracovní poměr z organizačních důvodů (§ 52 písm. a) až c) zákoníku práce).
K žádosti o příspěvek bude dále muset zaměstnavatel předložit:
- dohodu s odborovou organizací (vnitřní předpis) o výši náhrady mzdy při částečné nezaměstnanosti;
- popis důvodů, proč zaměstnavatel žádá o příspěvek a popis opatření, která již k řešení situace zavedl (opatření v oblasti pracovní doby, využití konta pracovní doby nebo čerpání dovolené);
- seznam dotčených provozoven a zaměstnanců;
- popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní události.
Výše poskytovaného příspěvku bude činit 20 % průměrného výdělku zaměstnance, avšak nejvýše 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. V současnosti by to bylo nejvýše 3.147 Kč za měsíc.
Příspěvek může být přiznán až na dobu 6 měsíců s možností jednoho prodloužení. Podrobnosti poskytování příspěvku, včetně určení období, kdy bude možné o příspěvek žádat, důvodů, z jakých bude možné o příspěvek žádat, stanovení delší doby čerpání příspěvku, vzor žádosti a další má stanovit vláda ve svém nařízení, jehož text zatím není známý.
Praktické využití
Podmínky poskytování příspěvku jsou poměrně komplikované a nepřináší pro zaměstnavatele významnější finanční přínos. Ve standardním případě zaměstnavatel místo náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnanci za dny uplatnění kurzarbeitu vyplatí 70 %, z nichž 50 % bude hradit sám a 20 % mu vrátí stát prostřednictvím příspěvku. Úspora tedy bude pouhých 10 % průměrného výdělku za dobu, kdy zaměstnanec nebude pracovat (pokud nedosáhne maximální výše příspěvku, pak by byla úspora ještě nižší).
Velkou otázkou bude případné schvalování a přiznávání příspěvku. Už samotný předchozí souhlas vlády je poměrně nestandardní a je otázka, jestli je vláda bude vůbec udělovat a jestli to celý proces pouze neúměrně neprodlouží. Stejně tak některé skutečnosti povinně uváděné v žádosti budí pochyby. Například opatření k řešení situace - využití konta pracovní doby, čerpání dovolené. Kdyby tato opatření byla chápána jako podmínky pro získání příspěvku, nejspíše by nutnost zavedení konta pracovní doby většinu zaměstnavatelů odradila.
I když se jedná o obecně pozitivní počin ve prospěch zaměstnavatelů, jeho užitečnost a použitelnost je zatím více než sporná. Až praxe ukáže, jestli to bude vítaná novinka, nebo pouze další neúspěšný pokus o zavedení kurzarbeitu po česku.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




