Návštěva lékaře v pracovní době

K návštěvě lékaře zaměstnancem v pracovní době je právní úprava relativně obecná. Dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy při vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení na dobu nezbytně nutnou, pokud je toto vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je (s ohledem na zdravotní pojišťovnu zaměstnance) nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Zaměstnanec může požadovat také volno k návštěvě jiného než nejbližšího zdravotnického zařízení. V tomto případě mu však náleží náhrada mzdy pouze za dobu, kterou by strávil v nejbližším zdravotnickém zařízení. Pracovní volno se opět poskytne pouze na nezbytně nutnou dobu.

Z výše uvedeného plyne, že zaměstnanec, který má například nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu nebo směnný provoz, by si měl návštěvu lékaře obstarat mimo svou pracovní dobu, je-li to možné. Není-li to možné a návštěva lékaře musí proběhnout v pracovní době, má zaměstnanec nárok na proplacení doby „nezbytně nutné“, kterou by strávil v nejbližším zdravotním zařízení. Co je dobou nezbytně nutnou, bude vždy záležet na okolnostech daného případu, není vyloučeno, že to může být i celý den.

Lze jen doporučit, s ohledem na výše uvedené, aby pravidla návštěvy lékaře, ale i ostatních překážek v práci na straně zaměstnance, jakož i prokazování důvodu nepřítomnosti, byly upraveny interním předpisem zaměstnavatele.

Zdroj: BNT journal