Články s tagem: pracovní doba

Dnešní příspěvek bude o DPP a DPČ, jak se dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr říká mezi odbornou veřejností jako jsou právníci, personalisté a lidé z HR, dnes též lidé z People & Culture, jak se nově tato oblast nazývá.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v českém prostředí oblíbené jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Novela zákoníku práce však přinesla do spolupráce s dohodáři řadu změn, na které by zaměstnavatelé měli reagovat. Zejména je vhodné upravit odpovídajícím způsobem pracovněprávní dokumentaci. V tomto článku si rozebereme vybrané instituty, které by měl zaměstnavatel při spolupráci se zaměstnanci pracujícími na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ), tzv. dohodáři, znát.

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo dlouho očekávaný návrh novely zákoníku práce, která má za cíl přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu. Změny se dotknou především zaměstnávání rodičů na rodičovské dovolené, skončení pracovního poměru, zkušební doby nebo rozvrhování pracovní doby. Přestože je návrh na samém počátku legislativního procesu a jeho znění pravděpodobně není konečné, přinášíme shrnutí nejpodstatnějších chystaných změn.

Novela zákoníku práce, kterou jsme Vám představili ve dvoudílném stručném přehledu všech novelizovaných oblastí (jako je úprava práce na dálku, povinné informování zaměstnanců, nová práva pečujících zaměstnanců a další), přináší mnoho významných změn dotýkajících se fungování pracovněprávních vztahů.

Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.

SDEU blíže k posuzování omezení vyplývajících z pracovní pohotovosti, aby šlo o pracovní dobu.

Pokud zůstává zaměstnanec během přestávky zaměstnavateli k dispozici, náleží mu za tento čas odměna

Přestávky, během nichž musí být zaměstnanec k dispozici zaměstnavateli do dvou minut, mohou být považovány za pracovní dobu

Zajištění tzv. work-life balancu, tedy rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, je sílícím trendem na pracovním trhu a v mnoha firmách již standardem.

Má-li každý pracovník nárok na minimální denní odpočinek a nepřetržitý odpočinek v týdnu, je nutné nahlížet na všechny pracovní poměry mezi jedním pracovníkem a jedním zaměstnavatelem jako na celek.

Kdy je doba v režimu pracovní pohotovosti na zavolání pracovní dobou?

V posledních týdnech se v médiích diskutuje o rozsudku Soudního dvora EU č. C-55/18 [1], který se týká evidence pracovní doby. Čeští zaměstnavatelé jsou již několik let povinni vést evidenci pracovní doby zaměstnanců. Přináší tento rozsudek pro zaměstnavatele další povinnosti?

Lucemburk 14. května (ČTK) - Všichni zaměstnavatelé v Evropské unii budou muset přesně zaznamenávat dobu, po kterou jsou jejich zaměstnanci v práci. Vyplývá to z dnešního rozsudku Soudního dvora Evropské unie, který platí pro všechny státy osmadvacítky.

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Zaměstnanci – rodiče musí často řešit, jak skloubit své rodičovské povinnosti se svou pracovní dobou. Zejména rodiče menších dětí jsou odkázáni na relativně omezené provozní doby mateřských škol a školních družin, které mohou otevírat po začátku pracovní směny nebo zavírat až po jejím skončení. Jak mohou tito zaměstnanci řešit svou situaci? Mají právo na to, aby jim zaměstnavatel vyhověl v jejich požadavcích na změnu pracovní doby?

Blíží se Vánoce a Silvestr, čas vánočních a novoročních večírků. Na některých pracovištích může panovat uvolněnější nálada a zaměstnanci by mohli zvažovat, zda si mohou v rámci této uvolněné nálady dát jednu či více skleniček alkoholu.

Dne 10. září 2015 rozhodl Soudní dvůr EU ve věci C-266/14 o předběžné otázce týkající se výkladu pojmu „pracovní doba“ podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby („Směrnice“).

Novela nařízení vlády o minimální mzdě (204/2014 Sb.) byla schválena a od 1. 1. 2015 tak opět dojde ke zvýšení minimální mzdy – měsíční sazba se zvýší na 9 200 Kč a hodinová na 55 Kč. Nové minimální sazby budou platit pro všechny zaměstnance vykonávající práci na základě pracovní smlouvy, DPP i DPČ. Pouze na zaměstnance pobírající invalidní důchod se bude nadále vztahovat měsíční sazba 8 000 Kč a hodinová 48,10 Kč.

Pro závěr, zda povolení kratší pracovní doby nebo jiné vhodné úpravy stanovené týdenní pracovní doby brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, je především rozhodující vyhodnocení, jaký (jak významný) by představovala zásah do provozu zaměstnavatele skutečnost, že by zaměstnankyni byla povolena požadovaná kratší pracovní doba nebo jiná vhodná úprava pracovní doby. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1821/2013

Doba se mění a pracovní návyky s ní. Kombinace emailu a chytrého telefonu zajišťuje, že musíme řešit otázky, které by nás před dvaceti lety nejspíše nenapadly. Jednou z nich je, kde začíná a končí pracovní doba pro zaměstnance, který na cestě z práce popřípadě i doma nebo na dovolené kontroluje a odpovídá na pracovní emaily.