Zvýšení minimální mzdy
Novela nařízení vlády o minimální mzdě (204/2014 Sb.) byla schválena a od 1. 1. 2015 tak opět dojde ke zvýšení minimální mzdy – měsíční sazba se zvýší na 9 200 Kč a hodinová na 55 Kč. Nové minimální sazby budou platit pro všechny zaměstnance vykonávající práci na základě pracovní smlouvy, DPP i DPČ. Pouze na zaměstnance pobírající invalidní důchod se bude nadále vztahovat měsíční sazba 8 000 Kč a hodinová 48,10 Kč.
Minimální mzda/pracovní doba
Výše uvedené sazby minimální mzdy se vztahují ke 40ti hodinové stanovené týdenní pracovní době.
Pro zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu (např. při dvou či třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, na základě kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu) je třeba úměrně zvýšit sazbu hodinové minimální mzdy. Typické případy uvádíme níže:
Naopak pokud zaměstnanec má v pracovní smlouvě (či dodatku k ní) sjednanou kratší pracovní dobu nebo odpracoval v kalendářním měsíci méně hodin, snižuje se měsíční minimální mzda úměrně odpracované době:
Odvody na zdravotní pojištění a neplacené volno
Zvýšení minimální mzdy se rovněž projeví ve výši odvodů zaměstnavatelů na zdravotní pojištění v případě neplaceného volna (s výjimkou např. zaměstnanců pojištěných v cizině) či neomluvených absencí zaměstnanců.
Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci budou trvat celý měsíc, výše pojistného na zdravotní pojištění vycházející z nové hodnoty minimální mzdy bude 1242,- Kč. Pokud budou kratší, připočte se do vyměřovacího základu za každý den poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci.
Připomínáme, že příslušné zákony umožňují zaměstnavateli dohodnout se se zaměstnancem, že mu částku za něj vynaloženou na zdravotní pojištění v těchto případech uhradí, například ve formě srážek ze mzdy. To je praktické zejména u delšího neplaceného volna na žádost zaměstnance.
Zaručená mzda
Spolu se zvýšením minimální mzdy dojde také k valorizaci nejnižších úrovní zaručené mzdy ve všech osmi skupinách prací odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.
Nové úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2015 budou činit:
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
