Zvýšení minimální mzdy
Novela nařízení vlády o minimální mzdě (204/2014 Sb.) byla schválena a od 1. 1. 2015 tak opět dojde ke zvýšení minimální mzdy – měsíční sazba se zvýší na 9 200 Kč a hodinová na 55 Kč. Nové minimální sazby budou platit pro všechny zaměstnance vykonávající práci na základě pracovní smlouvy, DPP i DPČ. Pouze na zaměstnance pobírající invalidní důchod se bude nadále vztahovat měsíční sazba 8 000 Kč a hodinová 48,10 Kč.
Minimální mzda/pracovní doba
Výše uvedené sazby minimální mzdy se vztahují ke 40ti hodinové stanovené týdenní pracovní době.
Pro zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu (např. při dvou či třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, na základě kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu) je třeba úměrně zvýšit sazbu hodinové minimální mzdy. Typické případy uvádíme níže:
Naopak pokud zaměstnanec má v pracovní smlouvě (či dodatku k ní) sjednanou kratší pracovní dobu nebo odpracoval v kalendářním měsíci méně hodin, snižuje se měsíční minimální mzda úměrně odpracované době:
Odvody na zdravotní pojištění a neplacené volno
Zvýšení minimální mzdy se rovněž projeví ve výši odvodů zaměstnavatelů na zdravotní pojištění v případě neplaceného volna (s výjimkou např. zaměstnanců pojištěných v cizině) či neomluvených absencí zaměstnanců.
Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci budou trvat celý měsíc, výše pojistného na zdravotní pojištění vycházející z nové hodnoty minimální mzdy bude 1242,- Kč. Pokud budou kratší, připočte se do vyměřovacího základu za každý den poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci.
Připomínáme, že příslušné zákony umožňují zaměstnavateli dohodnout se se zaměstnancem, že mu částku za něj vynaloženou na zdravotní pojištění v těchto případech uhradí, například ve formě srážek ze mzdy. To je praktické zejména u delšího neplaceného volna na žádost zaměstnance.
Zaručená mzda
Spolu se zvýšením minimální mzdy dojde také k valorizaci nejnižších úrovní zaručené mzdy ve všech osmi skupinách prací odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.
Nové úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2015 budou činit:
Další články
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
.webp)
