Návštěva lékaře v pracovní době
Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.
K návštěvě lékaře zaměstnancem v pracovní době je právní úprava relativně obecná. Dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy při vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení na dobu nezbytně nutnou, pokud je toto vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je (s ohledem na zdravotní pojišťovnu zaměstnance) nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
Zaměstnanec může požadovat také volno k návštěvě jiného než nejbližšího zdravotnického zařízení. V tomto případě mu však náleží náhrada mzdy pouze za dobu, kterou by strávil v nejbližším zdravotnickém zařízení. Pracovní volno se opět poskytne pouze na nezbytně nutnou dobu.
Z výše uvedeného plyne, že zaměstnanec, který má například nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu nebo směnný provoz, by si měl návštěvu lékaře obstarat mimo svou pracovní dobu, je-li to možné. Není-li to možné a návštěva lékaře musí proběhnout v pracovní době, má zaměstnanec nárok na proplacení doby „nezbytně nutné“, kterou by strávil v nejbližším zdravotním zařízení. Co je dobou nezbytně nutnou, bude vždy záležet na okolnostech daného případu, není vyloučeno, že to může být i celý den.
Lze jen doporučit, s ohledem na výše uvedené, aby pravidla návštěvy lékaře, ale i ostatních překážek v práci na straně zaměstnance, jakož i prokazování důvodu nepřítomnosti, byly upraveny interním předpisem zaměstnavatele.
Zdroj: BNT journal
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
