Novela zákona o zaměstnanosti - kurzarbeit
Novela zákona o zaměstnanosti zavádí další nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - příspěvek v době částečné nezaměstnanosti.
Jedním z poměrně důležitých bodů novely zákona o zaměstnanosti je s účinností od 1. října 2015 zavedení dalšího nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, a to příspěvku v době částečné nezaměstnanosti (§ 115), tzv. kurzarbeit.
Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti je určen pro zaměstnavatele, u kterého nastala překážka v práci z důvodu uvedeného v ustanovení § 209 odst. 1 zákoníku práce (částečná nezaměstnanost) nebo z důvodu dle § 207 písm. b) zákoníku práce v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí. Po dobu této krize by zaměstnanci pobírali náhradu ve výši 70% průměrného výdělku, z níž by 50% hradil zaměstnavatel a stát by přispíval 20 %.
Příspěvek bude poskytován prostřednictvím Úřadu práce na základě žádosti, jejíž součástí bude popis důvodů, uvedení počtu zaměstnanců (kterých se částečná nezaměstnanost týká), výhled překonání krizové situace a závazek o nepropuštění zaměstnanců. Tyto žádosti by měla jednotlivě posuzovat vláda. Poskytování příspěvku bude omezeno na dobu trvání překážky v práci, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu. Vláda může v odůvodněných případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku.
Účelem příspěvku je pomoci zaměstnavateli překlenout případnou krizovou situaci, kdy nemá možnost přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu dle jejich pracovní smlouvy, a zabránit tak případnému propouštění.
Je otázkou, jak bude tento institut v praxi flexibilní s ohledem na skutečnost, že o každé žádosti by měla rozhodovat vláda.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
