Povaha vykonávané práce v kontextu vyslání cizince na pracovní cestu

K tomu, aby cizinec mohl být legálně zaměstnán na území České republiky, je potřeba, aby byl 1) oprávněn vykonávat danou práci a 2) oprávněn pobývat na území České republiky. V tomto směru se rozeznávají tzv. duální a neduální povolení. Duálním povolením jsou typicky zaměstnanecká karta či modrá karta, neboť opravňují cizince současně jak k výkonu práce, tak k pobytu na území České republiky. Neduálním povolením je pak např. povolení k zaměstnání pro sezónní práce, které samo o sobě nezahrnuje právo na území České republiky pobývat.

Představme si cizince, kterému byla vydána zaměstnanecká karta pro druh práce dle Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) vydané Českým statistickým úřadem – Dělníci v oblasti výstavby budov (kód 93130), s místem výkonu práce Praha-západ. Jelikož ustanovení § 93 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZOZ“), stanoví, že „cizinec, který je držitelem modré karty, zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo mu bylo vydáno povolení k zaměstnání, může být zaměstnavatelem vyslán na pracovní cestu podle § 42 zákoníku práce, jestliže to odpovídá povaze jím vykonávané práce, pro kterou byla udělena modrá karta, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k zaměstnání,“ rozhodne se zaměstnavatel této možnosti využít a zaměstnaného cizince vyšle na pracovní cestu dle § 42 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), a to k jinému zaměstnavateli.

Ponechám stranou, v jaké formě uzavřel zaměstnavatel se zaměstnancem-cizincem dohodu o vyslání na pracovní cestu, resp. jakou formou pověřil jiného zaměstnavatele, aby zaměstnanci dával pokyny k práci, příp. jeho práci organizoval, řídil a kontroloval, tedy jakým způsobem splnil náležitosti stanovené § 42 ZP. Forma těchto právních jednání totiž není ZP stanovena, a tak může mít jak podobu písemnou, tak ústní, resp. konkludentní.[1] V praxi převažuje spíše podoba ústní, nicméně budu předpokládat v našem případě podobu písemnou, pro zaměstnavatele příznivější, a soustředit se tak budu pouze na povahu práce, pro kterou byl zaměstnanec-cizinec vyslán na pracovní cestu.

Pakliže by byl zaměstnanec-cizinec vyslán na pracovní cestu např. do Ostravy, a to k výkonu práce spočívající v pomocných pracích na stavbě obchodního centra, při splnění všech ostatních podmínek by neměl mít při kontrole cizinecké policie žádný problém. Za úvahu však stojí situace, kdy by v Ostravě vykonával práci, jejímž obsahem je např. pomocná údržba budovy, spadající do kategorie Pomocní pracovníci údržby budov a souvisejících prostor (kód 96220).

Je v popsaném případě splněna podmínka stanovená výše zmíněným ustanovením § 93 ZOZ, a sice soulad povahy práce vykonávané zaměstnancem-cizincem a práce, pro kterou byla udělena zaměstnanecká karta? Oba druhy práce spadají pod třídu 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovnícidle Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), v prvním případěDělníci v oblasti výstavby budov(kód 93130) a v druhém případě Pomocní pracovníci údržby budov a souvisejících prostor(kód 96220). Značí v tomto případě společná příslušnost ke stejné třídě Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) společnou povahu vykonávané práce ve smyslu § 93 ZOZ (tj. společnou povahu pomocné a nekvalifikované práce)? A jak tomu bude v okamžiku, kdy bude cizinec vykonávat pomocné montážní práce, které jsou klasifikovány pod kódem 93293 Pomocní montážní dělníci. V tomto případě mají oba druhy práce společnou příslušnost nejen k třídě 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, ale též k podtřídě 93 Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech. V takovém případě jsou si oba druhy práce svou povahou již velmi podobné.

Jsem si vědom klasického schématu, kterého se zaměstnavatelé často dopouštějí ve snaze obejít zákon, když nahlásí volné pracovní místo v oblasti s nízkou nezaměstnaností (např. Praha) a po zisku zaměstnanecké karty cizince „vyšlou na pracovní cestu“ k výkonu jiné práce do místa s vysokou nezaměstnaností (např. Ostrava), kde by zisk zaměstnanecké karty byl podstatně složitější. I přesto se však přikláním k výkladu pro zaměstnavatele příznivějšímu, tj. k výkladu, který by stanovil, že pro soulad s ustanovením § 93 ZOZ, a tedy pro soulad povahy práce vykonávané cizincem na pracovní cestě s druhem práce, pro který byla zaměstnanecká karta vydána, postačí společná příslušnost ke stejné třídě nebo alespoň stejné podtřídě, a tedy není vyžadována naprostá shoda v druhu práce (např. společná příslušnost k třídě 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovnícinebo alespoň podtřídě 93 Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech). Opačný přístup totiž pro cizince velmi často znamená správní vyhoštění dle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, a pro zaměstnavatele ztrátu pracovní síly.

---

[1] BĚLINA, Tomáš. § 42 [Pracovní cesta]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír, BĚLINA, Tomáš, BOGNÁROVÁ, Věra, DOLEŽÍLEK, Jiří, NOVOTNÝ, Zdeněk, PICHRT, Jan, PUTNA, Mojmír, ROTHOVÁ, Eva, STÁDNÍK, Jaroslav, ŠTEFKO, Martin. Zákoník práce. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 264. ISBN 978-80-7400-290-8.