Pracovnělékařské služby
V prvním květnovém týdnu měla legislativní rada vlády na programu jednání návrh novely zákona o specifických zdravotních službách. Podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona přispějí navrhované změny ke snížení administrativní i ekonomické zátěže subjektů, kterých se povinnosti stanovené zákonem dotýkají.
Novela má přinést řešení praktických situací, kdy kupř. posuzovaná osoba nemá svého registrujícího poskytovatele, ačkoliv výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele patří k nezbytným součástem prohlídky. Novela pak stanoví oprávnění a pravidla pro poskytovatele, kteří budou způsobilí posudek vydat, pokud registrujícího poskytovatele posuzovaná osoba nemá.
Další reakcí na potřeby praxe je účelné řešení nutnosti obstarávání výpisů ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele v případech, kdy z odborného hlediska lze od požadavku na předání tohoto dokladu ustoupit. V některých případech pak bude možno výpis nahradit toliko potvrzením registrujícího poskytovatele a budou rovněž stanoveny případy, ve kterých nebude nutné výpis ze zdravotnické dokumentace vyžadovat vůbec (stanoví se však až následně prováděcím předpisem).
Stávající podoba zákona současně neřeší ani lhůty, do jaké doby musí registrující poskytovatel výpis poskytnout, a doby, po kterou lze výpis uplatnit.
Novela má řešit dále úskalí zajišťování pracovnělékařských služeb pro zaměstnance agentur práce a přináší požadavky na náležitosti smlouvy mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařské služby.
V případě, že zaměstnanci vykonávají práce kategorie první (tj. ty, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví; zpravidla práce administrativního charakteru), může je zaměstnavatel vysílat k lékařské prohlídce k jejich registrujícímu poskytovateli (v tomto případě pak bude mít registrující poskytovatel postavení poskytovatele pracovnělékařských služeb, a to bez toho, zda se zaměstnavatelem má uzavřenou smlouvu na jejich poskytování či nikoliv).
Účelnost novely zákona bude odvislá od konečné podoby výsledku legislativního procesu a stejně tak i obsahu prováděcích předpisů. Budeme tuto problematiku dále sledovat a průběžně Vás informovat.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lukas.havel@bnt.eu
Další články
Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Kdo stojí mezi kritickou infrastrukturou a státem? Manažer kritické infrastruktury je novou klíčovou rolí, která přináší nejen jasně vymezené povinnosti a požadavky, ale i praktické dopady pro fungování organizací. Co tato pozice obnáší a na co si dát pozor?
Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce
Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.




