Pracovní úrazy – jaké největší chyby připraví poškozené o kompenzaci?
Oběti pracovních úrazů či nemoci z povolání si každý rok 28. dubna připomínají Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V Česku se s úrazy v zaměstnání setká více než 40 000 lidí, drtivá většina z nich má nárok na odškodnění.
Pan Jindřich měl nelehkou, ale docela zajímavou práci – jezdil ve skladu veliké firmy s vysokozdvižným vozíkem. Jednoho dne se ovšem stala nehoda, vozík uklouzl na vrstvě prachu, přejel muži nohu, zlomil ji a ještě mu amputoval prsty. Co se stalo dál, muž vůbec nečekal. Zaměstnavatel prohlásil, že vše byla jen a pouze skladníkova vina a vyhodil ho s tím, že muž nemá sebemenší nárok na jakékoliv odškodnění. „To ale samozřejmě nebyla pravda. S panem Jindřichem jsme se spojili a začali jednat s firmou. Stačilo pohrozit Inspektorátem práce a rázem byl úraz zpětně uznán jako pracovní, takže se začala standardně řešit kompenzace. Nakonec muž získal téměř milion korun,“ popisuje Tomáš Beck ze společnosti Vindicia, která se na odškodnění specializuje. Bohužel však poškozený přišel o 12 platů odstupného, na které by měl normálně nárok – jenže firma ho hned po úraze donutila podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru, jinak mu hrozila povinností uhradit zboží, které se při nehodě poškodilo.
„Tento případ je dokonalou ilustrací všech chyb, které může člověk po úraze v práci udělat,“ říká Beck, podle kterého se potíže týkají třetiny případů, které Vindicia řeší. Firma se běžně setkává s celou řadou mýtů, pracovníci si například myslí, že odškodnění platí sám zaměstnavatel, popřípadě se domnívají, že pokud k úrazu došlo jejich nepozorností, na žádnou kompenzaci nemají nárok. „To ale není pravda, většinou dojde maximálně ke krácení odškodnění a poškozený si stále může přijít na vysoké částky. Ty navíc uhradí pojišťovna, nikoliv firma, která je ze zákona pojištěna,“ upřesňuje Beck.
Odškodnění za pracovní úraz přitom roste, podle statistik Vindicia byla průměrná částka vyplacená v roce 2021 o 27 tisíc korun vyšší ve srovnání s předchozím rokem. Vyšplhala se tak na 548 tisíc korun.
Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé dělají po úraze v práci?
1. Chybějící zápis
V prvé řadě je nutné dokázat, že se úraz vůbec stal, a to právě při výkonu zaměstnání. „Pokud to situace dovolí, trvejte na tom, aby byl úraz zapsán do knihy úrazů. Poškozený musí dostat kopii zápisu o pracovním úrazu - na to dokonce existuje speciální formulář. Je to základní doklad o tom, že zaměstnavatel přiznává, že ke zranění došlo právě v souvislosti s výkonem zaměstnání,“ zdůrazňuje Vindicia. V opačném případě se musí vše zpětně dokazovat a dohledávat.
2. Podpis dohody
Pokud se vám stane úraz v práci, zákon vás chrání. Firma vás nemůže jen tak vyhodit, a to dokonce ani v případě, že se po návratu z nemocnice kvůli následkům zranění nemůžete vrátit na původní pozici. Měli byste zastávat jinou funkci a odměna by měla být dorovnána na původní výši. Jeden z triků nepoctivých zaměstnavatelů je ten, že se pod pohrůžkou snaží zraněného zaměstnance dotlačit k podpisu ukončení práce dohodou. Nikdy to nedělejte! Takový krok vás může připravit o dorovnání platu, což mohou být statisícové částky.
3. Potvrzení dokumentu, kterému nerozumíte
Existují i zaměstnavatelé schopní využít šoku hned po vážném zranění. Dávají pracovníkům podepsat přiznání o tom, že si úraz zavinili sami a berou na sebe veškerou zodpovědnost. Nikdy nic podobného nepodepisujte, a pokud vás k tomu firma donutí, jakmile to půjde, podpis rozporujte s tím, že byl zneužit váš vážný stav.
4. Zanedbání svědectví a fotek
Váš dobrý přítel je po úraze mobilní telefon. Poslouží jako foťák, pomocí kterého zdokumentujete celou situaci a snadněji prokážete, že se úraz skutečně stal v souvislosti s výkonem povolání. Nafoťte si i svá zranění, a to včetně modřin. Zajistěte si rovněž svědky, kteří vám potvrdí, nejlépe opět se záznamem na mobil, jak se úraz stal.
5. Malá snaha se bránit
Při pracovním úraze jste v právu, zákon myslí na vaši ochranu. Nebojte se proto prát se o své nároky, dokonce i v případě, kdy zaměstnavatel tvrdí, že má směrnici o interních pravidlech, kterou jste vy sami podepsali. Rozbor umí dokázat, že jde o falešný dokument, který firma nafingovala až po nehodě, a to ve snaze svalit celou vinu na zaměstnance. Pokud se nebráníte, můžete přijít o statisíce.
6. Skutečně vážné porušení pravidel
Jediný krok, který vás o odškodnění skutečně může připravit, úrazu vlastně spíše předchází. Jedná se o závažné a úmyslné porušení pravidel. „Vztahuje se například na nehodu při řízení služebního auta pod vlivem alkoholu, popřípadě na ignorování striktního zákazu. V takovém případě se může stát, že bude plná zodpovědnost přiznána vám a o odškodnění přijdete. Proto se řiďte jak zákony, tak i pravidly zaměstnavatele a zásadami bezpečnosti práce,“ říká Beck, podle kterého je důležité například i nošení ochranných pomůcek.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



