Právní regulace reklamy na výrobky cílící na zdraví
Novela zákona o regulaci reklamy přináší zcela zásadní podmínky kladené na zadavatele a zhotovitele obsahu reklamy na výrobky cílící na zdraví, které je nutné reflektovat v reklamních kampaních a obchodních praktikách.
Jak jsme Vás již informovali v rámci dřívějších příspěvků, počínaje dnem 26. května 2021 postupně vstupuje v použitelnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017, o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (dále jen „MDR“).
V souvislosti s MDR byla do české právní úpravy promítnuta zákonem č. 89/2021 Sb., a především zákonem č. 90/2021 Sb., celá řada změn věcně souvisejících s problematikou zdravotnických prostředků, přičemž došlo mimo jiné k novele zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“).
V následujícím článku bychom Vám rádi představili zásadní změny, které referovaná novela přinesla v oblasti regulace reklamy, a to se zaměřením na tzv. výrobky cílící na zdraví.
Právní regulace reklamy zaměřené na oblast lidského zdraví
Před nabytím účinnosti novely zákona o regulaci reklamy byla v oblasti reklamy zaměřené na zdraví spotřebitelů věnována pozornost pouze humánním léčivým přípravkům a doplňkům stravy, přičemž reklama na zdravotnické prostředky, jakož i jiné výrobky, obsahující prohlášení, že výrobek může vyléčit nemoc, zdravotní poruchu nebo postižení, byla zcela opomíjena. V případě nepravdivosti těchto prohlášení pak byla reklama s takto závadným obsahem posuzována dle obecné právní úpravy, kdy mohla být kvalifikována jako nekalá či klamavá obchodní praktika ve smyslu relevantních ustanovení zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a tudíž i zakázaná reklama dle ustanovení § 2 odst. 1) písm. b) zákona o regulaci reklamy, jež zakládá odpovědnost jak zadavatele, tak zpracovatele a šiřitele reklamy.
Dozor nad reklamou v oblasti zdravotnících prostředků a obdobných výrobků byl pak doposud svěřen pouze krajským živnostenským úřadům, které v tomto segmentu nedisponovaly potřebnými odbornými znalostmi, a nikoli Státnímu ústavu pro kontrol léčiv (dále jen „SÚKL“), do jehož oboru trh s těmito výrobky fakticky spadá.
Ačkoli ze samotného MDR regulace reklamy přímo nevyplývá, novela zákona o regulaci reklamy zavádí doposud zcela absentující a žádoucí specifickou právní úpravu reklamy na zdravotnické prostředky, která v sobě souhrnně obsahuje jak diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, tak zdravotnické prostředky obecně, spočívající zejména v nastavení zákonných požadavků pro obsah reklamních sdělení, které jsou do značné míry inspirovány dosavadní regulací reklamy na léčivé přípravky, a to jak pro reklamu cílenou na širokou laickou veřejnost, tak pro odborníky.
Dalším předmětem nové právní regulace reklamy v oblasti komodit, které mají přímý vliv na zdraví spotřebitelů je pak reklama na výrobky cílící na zdraví, jíž se budeme v následujících odstavcích tohoto článku podrobněji věnovat.
Reklama na výrobky cílící na zdraví
Jak již bylo nastíněno, novela zákona o regulaci reklamy dále začleňuje do zákona nové ustanovení § 5n, jímž zavádí specifická pravidla pro obsah reklamy na tzv. výrobky cílící na zdraví, přičemž stanoví kategorický zákaz reklamy na výrobek cílící na zdraví, který není léčivým přípravkem, ani zdravotnickým prostředkem, ani diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, ani potravinou pro zvláštní lékařské účely, ačkoli naznačuje, že výrobek je právně jednou z takovýchto komodit.
Z novelizované dikce zákona o regulaci reklamy sice není zcela jasné, jaké produkty patří mezi tyto výrobky cílící na zdraví, které nejsou léčivým přípravkem, ani zdravotnickým prostředkem, ani diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, ani potravinou pro zvláštní lékařské účely, v této souvislosti lze však jednoznačně dovodit, že do referované kategorie výrobků můžeme zařadit např. různé druhy doplňků stravy či kosmetiky, nebo výrobky typu „léčivé“ kameny, světla nebo svíčky.
Pro reklamu na ně nově platí rovněž přísný zákaz:
- naznačovat, že používáním výrobku se zlepší nebo zachová zdravotní stav toho, kdo jej užívá;
Další články
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.



