Příplatek k příplatku aneb Přesčasová práce v sobotu
V případě potřeby může zaměstnavatel nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Tato práce však výrazně zasahuje do života zaměstnance, a proto mu ji musí zaměstnavatel kompenzovat – ať už příplatkem ke mzdě za práci přesčas nebo poskytnutím náhradního volna. Jak je to ale v případě, když přesčasová práce připadne na víkend? Bude mít zaměstnanec nárok na vyšší kompenzaci?
Práce přesčas
Zaměstnavatel může výjimečně nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Jedná se o práci, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, a to nad svou stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo svůj předem připravený rozvrh směn.
Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, má samozřejmě nárok na mzdu za vykonanou práci. Dále mu ovšem přísluší buď příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25 % jeho průměrného výdělku, nebo náhradní volno v délce vykonané práce přesčas.
Pokud si zaměstnanec zvolí, že namísto příplatku bude čerpat náhradní volno, musí se na tom se zaměstnavatelem předem dohodnout. V případě, že by následně zaměstnanec náhradní volno nevyčerpal do 3 měsíců od vykonané práce přesčas (nebo v jiné době dohodnuté se zaměstnavatelem), bude mu zaměstnavatel povinen poskytnout příplatek za přesčasovou práci.
Práce o víkendu
Obecně je víkend považován za čas odpočinku, který zaměstnanci obvykle tráví s rodinou či přáteli. Proto pokud zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli, je zaměstnavatel povinen mu tento ušlý čas kompenzovat nejen mzdou za vykonanou práci, ale také příplatkem za práci v sobotu a v neděli, a to nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku zaměstnance.
Je však možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na jiné výši příplatku (a to dokonce i směrem dolů, například 5 %) – takováto jiná úprava přitom může být obsažena i v kolektivní smlouvě.
Práce přesčas o víkendu
Pokud dojde k výkonu práce přesčas o víkendu, nároky zaměstnance se kumulují – to znamená, že zaměstnanec má nárok na obě výše uvedená zvýhodnění.
Zaměstnavatel v takovém případě musí zaměstnanci poskytnout mzdu a příplatek za práci přesčas ve výši nejméně 25 %, nebo náhradní volno za práci přesčas, pokud se tak se zaměstnancem domluvil. Současně mu musí vyplatit příplatek za práci v sobotu nebo v neděli, a to ve výši minimálně 10 % jeho průměrného výdělku, pokud nedošlo k dohodě o jiné minimální výši příplatku.
Shrnutí
Pokud tedy zaměstnavatel nařídí zaměstnanci výkon práce přesčas v sobotu a současně se s ním dohodne na tom, že namísto příplatku za práci přesčas bude zaměstnanec čerpat náhradní volno, je zaměstnavatel stále povinen mu kromě běžné mzdy za vykonanou práci vyplatit ještě příplatek za práci v sobotu. Pokud mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nedojde k jiné dohodě, bude výše příplatku za práci v sobotu činit 10 % průměrného výdělku zaměstnance.
Další články
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
Elektrokoloběžky v silničním provozu
Elektrokoloběžky se v posledních letech staly zcela běžnou součástí silničního provozu. Jejich majitelé je používají k vlastnímu transportu jak mezi blízkými obcemi například při každodenním dojíždění do zaměstnání, tak především ve městech. Tam často využívají služeb poskytovaných subjekty nabízejícími tzv. sdílení elektrokoloběžek. S tím vším se samozřejmě pojí účast těchto elektrokoloběžek v provozu na pozemních komunikacích.




