Prohlášení vlastníka a jeho náležitosti prakticky
Prohlášení vlastníka slouží k rozdělení celistvého vlastnického práva k nemovité věci (domu) na vlastnické právo k jednotkám (zejména bytům). V tomto článku si na jednoduchém modelovém příkladu rozebereme náležitosti takového prohlášení vlastníka.
Prohlášení vlastníka je právně upraveno v ustanovení § 1166 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).
V tomto článku předpokládejme, že existuje rodinný dům, ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (tj. dům má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví), nejedná se tedy o bytový dům. Rodinný dům je součástí pozemku, který je v podílovém spoluvlastnictví tří osob. Pozemek, jehož součástí je dům, je obklopen dalším pozemkem – zahradou (dále jen „zahrada“), která je v podílovém spoluvlastnictví týchž osob. Dále je v domě jeden sklep a z jednoho bytu je přístup na balkon. V domě mají vzniknout celkem tři bytové jednotky.
Po právní stránce bude nejprve nezbytné vypořádat spoluvlastnictví k pozemku, jehož součástí je dům, a to právě rozdělením vlastnického práva k tomuto pozemku na vlastnické právo k jednotkám. Součástí dohody o vypořádání spoluvlastnictví bude samotné prohlášení vlastníka.
Prohlášení vlastníka bude obsahovat přinejmenším následující náležitosti:
- údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území,
- údaje o jednotce, zejména pojmenování jednotky, označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání, určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky,
- velikost podílů na společných částech.
Další články
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
