Soud řeší několik případů mezinárodních únosů dětí ročně. Jak může rozhodnout?

Mezinárodním únosem dítěte se rozumí neoprávněné přemístění či zadržení dítěte mimo stát jeho obvyklého bydliště, a to bez souhlasu druhého rodiče nebo bez souhlasu soudu. Pokud k němu dojde, může vyvolat poškozený rodič u soudu země, do níž se rodič s dítětem neoprávněně přemístil tzv. návratové řízení. Při něm soud posuzuje, zda nařídí navrácení dítěte do státu jeho obvyklého pobytu.

Za rok soud řeší několik mezinárodních únosů

V České republice ve věcech návratových řízení rozhoduje výlučně Městský soud v Brně a v odvolacím stupni Krajský soud v Brně. Návratových řízení se v České republice nevede mnoho, Krajský soud v Brně ročně rozhodne pouze o jednotkách odvolání ve věci samé. Například od 1. 1. 2019 do 1. 4. 2020 Krajský soud v Brně vydal v této věci osm rozhodnutí. Z toho v pěti případech bylo v předchozím řízení rozhodnuto o povinnosti navrátit dítě do země původu a pouze ve třech byl návrh na navrácení dítěte zamítnut. Na základě podaného odvolání pak Krajský soud změnil jedenkrát předchozí rozhodnutí tak, že návrh na navrácení dítěte zamítl, pětkrát rozhodnutí Městského soudu v Brně potvrdil a dvakrát bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí odvolání.

Pokud soud v návratovém řízení rozhodne o navrácení dítěte do země, ze které bylo přemístěno, mnohdy zároveň stanoví rodiči, který o návrat žádá, povinnost splnit tzv. záruky. Tyto záruky mají být splněny pro případ, že se rozhodne s dítětem navrátit také rodič, který dítě neoprávněně ze země přemístil, mají mu ulehčit návrat do země a zajistit bezpečí. Takovými zárukami jsou nejčastěji:

• povinnost zajistit bydlení druhému rodiči a dítěti,
• povinnost hradit výživné na dítě, nebo
• povinnost neodejmout dítě z péče navracejícího se rodiče.