Články s tagem: elektronizace

Praha 10. prosince (ČTK) - Elektronické přiznání daní, kdy by poplatníci nemuseli vyplňovat údaje do několika různých formulářů, by mohlo být do dvou let zavedeno i bez zcela nového zákona o dani z příjmů, stačila by novela současné normy. Dnes to v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl generální ředitel finanční správy Martin Janeček. Podle něj půjde o systém podobný jako při elektronické komunikaci mezi klientem banky a finančním ústavem. Stále by tedy mělo být možné používat i papírové formuláře, lidé by měli mít možnost si vybrat.

Na již sedmém ročníku odborného právního kongresu Právní prostor 2017, který se konal ve dnech 25. až 26. dubna, vystoupil doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. s příspěvkem s názvem "Nové směry v elektronické dokumentaci právního jednání". Krátký videorozhovor k tématu níže je zároveň ochutnávkou přepisu přednášky, na který se můžete těšit již zítra.

Praha 24. února (ČTK) - Digitální agenda je oblastí, ve které by v blízké budoucnosti mohli podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše začít radit Úřadu vlády vědci na základě dnes podepsaného memoranda o spolupráci. Dokument uzavřený mezi Akademií věd a Úřadem vlády umožní vědeckým kapacitám podílet se na strategických materiálech Strakovy akademie, dávat by akademici mohli i písemná expertní stanoviska k návrhům zákonů. Digitalizace je podle Drahoše tématem, které je třeba začít zpracovávat s dostatečným předstihem. "Rizika a výzvy posunu digitalizace, robotizace, automatizace, to jsou všechno věci, které dopadnou na společnost velmi silně, a myslíme si, že bychom co nejdříve měli začít ve spolupráci s Úřadem vlády tyto věci debatovat," řekl Drahoš novinářům po podpisu dokumentu.

Plénum Nejvyššího soudu schválilo stanovisko k elektronické komunikaci mezi soudy a účastníky řízení, tj. k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděnému prostřednictvím veřejné datové sítě.

Komora daňových poradců České republiky představila v červnu 2016 standard QR Faktura, jehož cílem je zjednodušení přenosu základních účetních dat z papírové faktury přímo do účetních systémů.

Zadat neschopenku přímo z domu přes počítač nebo tablet, zjistit v jaké fázi se nachází žádost o dávku nemocenského pojištění nebo získat ihned přehled doby důchodového pojištění. Zní vám to jako hudba vzdálené budoucnosti? Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení přichází s novinkami, které využijí nové moderní technologie. Současné legislativní prostředí neumožnuje revoluční změnu a okamžitou elektronizaci tiskopisů, proto MPSV navrhne zásadní právní úpravy této oblasti.

V současné době se stále častěji rozmáhá trend podepisování smluv takzvaným dynamickým biometrickým podpisem. O dynamický podpis se jedná tehdy, kdy ke smlouvě kontrahent připojí svůj podpis na elektronické podložce a biometrická data jsou následně připojena k dokumentu. Spotřebitelé, a nejen ti, mnohdy váhají, zda má takovýto druh podpisu stejnou váhu, jako by došlo k podpisu na klasický list papíru.

Praha 15. června (ČTK) - Sbírka zákonů získá od roku 2020 svou elektronickou podobu. Přístup k platným zákonům má být snazší a jejich přijaté změny budou zobrazovány přehledněji. Senát to dnes hladce schválil v rámci zákona o Sbírce zákonů, kterou nyní dostane k podpisu prezident.

Praha 28. dubna (ČTK) - Elektronická Sbírka zákonů bude zřejmě naplno spuštěna až od roku 2020. Vláda navrhovala start o rok dříve. Změnu dnes podpořil sněmovní ústavně právní výbor. Doporučil také, aby ministerstvo vnitra jako správce elektronické sbírky bylo odpovědné za úplnost a správnost textu zveřejňovaných předpisů a za poskytování průběžných informací o jejich změnách vyplývajících z verdiktů Ústavního soudu.

Na jeden z triků jak prodlužovat (zejm. přestupkové) řízení se podíval Nejvyšší správní soud.

Praha 20. ledna (ČTK) - Právní předpisy a mezinárodní smlouvy zřejmě budou zveřejňovány nejen v listinné, ale i v elektronické Sbírce zákonů. Počítá s tím návrh zákona, který dnes spolu s novelou souvisejících norem Sněmovna podpořila v prvním kole projednávání. Normu před dalším schvalováním svěřila k posouzení svému ústavně právnímu výboru.

Podzim přináší pestrobarevnou paletu konferencí a seminářů, o kterých se nám během léta může jenom zdát. Právnická fakulta Masarykovy Univerzity v Brně nabídla hned dvě orientované na právo IT, a to České právo a informační technologie 2015 (dále jen ČPIT) 24. a 25. září a mezinárodní konferenci Cyberspace 27. a 28. listopadu.

JUDr. Jakub Harašta je asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií, kde se věnuje kybernetické bezpečnosti. V rámci výzkumu působí v současné době i jako guest research fellow na Haifské univerzitě v Izraeli. Na právnické fakultě Masarykovy university vyučuje povinný kurz Právní informatika, v rámci kterého se snaží přemýšlet i o tom, jak co spravit. A údajně je poměrně hodně co spravovat, nejen ze strany právních informačních systémů, ale i ze strany státu a přístupu k právu obecně.

Budu se věnovat tématu, které jsem se pokusil pojmout z hlediska dnešního stavu okolo eGovernmentu, okolo právních úprav, okolo činnosti nebo nečinnosti příslušných orgánů a okolo velice tristní situace související se zadáváním veřejných zakázek.

Česká asociace věřitelů důrazně nesouhlasí se zvýšením soudních poplatků za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění. Tento návrh (ST 306) včera v Poslanecké sněmovně PČR prošel prvním čtením. Zvýšení soudních poplatků může vést ke snížení dostupnosti práva v České republice a zároveň zbytečnému finančnímu zatížení dlužníků i věřitelů. Stát si chce na jejich úkor kompenzovat stamilionový propad příjmů státního rozpočtu způsobený mj. neschopností dokončit dlouho plánovanou elektronizaci justice.