Články s tagem: nové technologie

AI nástroje v HR často porušují zákoník práce – diskriminují, sbírají zakázaná data, narušují soukromí. Od srpna 2026 navíc platí EU nařízení s pokutami až 35 mil. EUR.

Brusel 7. listopadu (ČTK) - Evropská komise navrhuje pozastavit část svých přelomových zákonů o umělé inteligenci (AI) pod silným tlakem velkých technologických firem a vlády USA, napsal dnes list Financial Times (FT). Odvolává se přitom na své zdroje z Bruselu.

V dnešním prudce rozvíjejícím se technologickém světě se umělá inteligence (AI) stává nedílnou součástí každodenní reality téměř všech z nás. Informace o jejím vývoji a využití se pravidelně objevují v médiích – od predikcí zániku tradičních profesí přes autonomní vozidla a drony až po umění generované algoritmy.

Přinášíme rozhovor s jedním z řečníků letošního kongresu Právní prostor, JUDr. Zdeňkem Kučerou, Ph.D., na téma Aktu o umělé inteligenci (AI Akt).

Účelem a smyslem následujícího článku je stručně zhodnotit skutečný stav fungování soudu ve smyslu užití nových informačních technologií v rámci civilního řízení sporného, zamyslet se nad možnostmi zapojení nových technologií (tj. AI) do práce soudce a jeho rozhodovací činnosti, jakož i zhodnotit rizika a případné prostředky prevence dopadů těchto rizik.

Nástroje a systémy umělé inteligence jsou dnes v hledáčku snad každé větší firmy jako součást její inovační agendy. Ať už firma technologie vyvíjí, zavádí je svým zákazníkům, připravuje strategii jejich adopce nebo se je jen sama chystá využívat, vždy se vyplatí záměry probrat s právními experty. Ti s téměř nekonečným výčtem příležitostí, které umělá inteligence přináší, řeší řadu právních témat. Pojďme se podívat na ty nejčastější.

Boom umělé inteligence (AI) postupně proniká do řady odvětví, mezi něž patří i oblast kinematografie. Potenciál AI generovat filmové postavy, ať už od nuly nebo na základě skutečné předlohy, posouvá filmový průmysl do nových vod. V tomto ohledu je nicméně nezbytné brát v potaz i potenciální dopady na celé filmové odvětví, jakož i úskalí a rizika takového řešení z hlediska osobnostních práv dotčených herců.

Evropští zákonodárci se v posledních letech prostřednictvím rozličných legislativních balíčků snaží reagovat na současný technologický stav společnosti, a nemohl jim tak uniknout ani rozvíjející se trend kryptoměn. Bylo jen otázkou času, kdy deklarované návrhy nařízení a směrnic získají reálnou podobu a jednotlivé subjekty se budou muset začít přizpůsobovat nové právní úpravě této oblasti.

Článek si pokládá otázku, zda a případně za jakých okolností může být legitimní představa o umělé inteligenci nadané základními právy.

Umělá inteligence[1] se již vyskytuje v řadě produktů. Jedná se virtuální asistenty, chatboty nebo systémy pro hodnocení stávajících či potenciálních klientů. V budoucnosti se dočkáme autonomních vozidel, asistentů v domácnosti a dalších výrobků, které se budou chovat autonomně, bez lidského zásahu.

Řadě vědeckých průzkumů předchází prvotní výzkum, jehož cílem je získané výsledky využít v praxi. Zejména pokud je výzkum zadán či financován soukromou sférou, je nutné kvalitně právně zajistit hladký přechod výzkumných výsledků do praxe. V jednotlivých fázích tohoto procesu řeší právní dokumenty otázky týkající se podoby spolupráce obou stran, smlouvy o nehmotné dílo, případně smlouvy o společném výzkumu a následně i smlouvy zajišťující uvedení výsledků výzkumu do praxe.

Lucemburk/Brusel 12. února (zpravodaj ČTK) - Právníci internetové společnosti Google a Evropské komise (EK) dnes před soudem Evropské unie svedli první souboj o osud pokuty, kterou Brusel americké firmě vyměřil za zneužívání jejího postavení na trhu. Google tvrdí, že EK vysokým finančním postihem brání firmě v inovacích. Advokáti komise ale oponují, že největší světový vyhledávač nezákonně omezuje konkurenci.

Vláda České republiky v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030 (dále jen „Inovační strategie“), je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne podpořit dnes oblíbený trend flexibility pracovněprávních vztahů, a dopřeje svým zaměstnancům kromě komfortu v podobě pracovních benefitů, jakými jsou služební telefon, notebook či tablet, také benefity typu práce z domova - homeoffice, telepráce nebo práce na zavolanou, neměla by mu uniknout ani rizika, která z této flexibility ve spojení s digitalizací pracovního prostředí mohou vyplývat, a to i pokud jde o duševní zdraví zaměstnance.

Čím dál častěji se potkáváme se slovíčkem BIM, kdy jsou lidé postupně připravování na změnu, do které se nikdo moc nehrne. Představy o tom, co BIM znamená, má každý trochu odlišné. Pro někoho je to o 3D modelech, pro jiného o spolupráci, a pro mnohé je to další zlepšovák vedení firmy, která už neví, co by.