Ochrana know-how a obchodního tajemství ve výzkumné, vývojové a aplikační sféře - část II.

Vláda České republiky v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030 (dále jen „Inovační strategie“), je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou.

JUDr. David Karabecvedoucí advokát

První část článku si můžete přečíst zde.

Ochrana know-how a obchodního tajemství ve výzkumné, vývojové a aplikační sféře a Inovační strategie České republiky

Z mezinárodního srovnání inovačního prostředí České republiky vyplývá, že přestože inovační výkonnost České republiky roste, nedrží tempo s inovační výkonností EU a je mimořádně slabá v ochraně duševního vlastnictví a v investicích venture kapitálu do nových firem, zejména start-ups. Inovační strategie se proto hodlá opírat o legislativní oporu a současně o náročné cíle, které odpovídají mezinárodním požadavkům řady tzv. inovačních Scoreboard. Vycházet bude přitom ze Summary Innovation Index (SII), Global Innovation Index (GII) a Innovation Output Indicator (IOI). Podle SII je Česká republika v nejpočetnější skupině tzv. Moderate Innovators. Cílem je proto do r. 2025 dosáhnout umístění v kategorii tzv. Strong Innovators a do r. 2030 být ve vedoucí evropské skupině, tzv. Innovation Leaders. Čtrnáctá pozice v EU v hodnocení GII a třinácté místo dle kritérií IOI řadí Českou republiku do průměru evropské osmadvacítky. Cílem je zařadit se do r. 2025 do první desítky a do r. 2030 do první sedmičky zemí EU, a to jak v rámci GII, tak IOI (Inovační strategie České republiky 2019–2030: 5).

Je zajímavé, že v České republice má dlouhodobě vzrůstající tendenci komercializace know-how, a to na úkor ochrany technických řešení formou patentu nebo užitného vzoru a jejich následného využití ve formě licencí. Nejlépe je to vidět na vývoji poskytnutých licencí na know-how a příjmech z licenčních poplatků pro území České republiky od roku 2012 do roku 2017, a to v porovnání s jinými průmyslovými právy, které zveřejnil v roce 2019 Český statistický úřad. Z uvedeného porovnání je patrná setrvale nízká patentová aktivita českých přihlašovatelů a naopak značný (více než dvojnásobný) počet platných licencí a téměř dvojnásobný příjem z licenčních poplatků za poskytnuté know-how. Je třeba si proto klást otázku, proč nejsou naopak více využívána práva k patentům, jež obvykle představují nejhodnotnější formu ochrany technických řešení s dlouhodobým potenciálem jejich komercializace. Z praxe malých a středních podniků je zřejmá určitá zdrženlivost k využívání těchto způsobů řízení ochrany duševního vlastnictví, která je zpravidla dána nedostatečnou znalostí této problematiky. O to větší úsilí je třeba věnovat ochraně vědomostního potenciálu českých malých a středních podniků, které se mohou (a v praxi také často stávají) terčem nekalých soutěžních praktik, jejichž cílem je právě odcizení know-how, které je na vysoké odborné úrovni. O tom svědčí i počet poskytnutých licencí na know-how a případové studie, o kterých je pojednáno níže.

V této souvislosti stojí za zmínku srovnatelné země, jako jsou Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko a Island, které jsou synonymem pro úspěšné a stabilní ekonomiky s vysokým počtem patentových přihlášek a udělených licencí k patentům. Tyto země tradičně obsazují přední místa indexu Global Innovation, který vyhlašuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO). Jenom roční příjmy Švédska plynoucí z licencí k předmětům duševního vlastnictví činily podle posledních dat za rok 2015 celkovou částku 214,2 mld. korun. Proti tomu příjmy České republiky z licencí za stejné období činily pouze 4,7 mld. korun! Navíc většinu z této celkové sumy získala pouze jediná veřejná výzkumná instituce spadající pod Akademii věd ČR (ÚOCHB), která na licenčních poplatcích za patenty získala v roce 2015 částku téměř 3 mld. Kč a v roce 2016 částku 3,2 mld. Kč (Karabec: 2018). Je nutné si položit otázku, jak je to možné. Je zjevné, že ochrana know-how a obchodního tajemství, a především patentová ochrana a transfer znalostí a technologií se musí stát jednou z hlavních priorit naplňování Inovační strategie.

V posledních letech v České republice zažívá značný nárůst obchodních aktivit mimo jiné letecký průmysl. České podniky jsou v pozici významných dodavatelů součástí pro letadla světových výrobců. České firmy se podílejí na nadnárodních programech velkých leteckých společností jako Airbus nebo Embraer. Mnoho součástí pro letadla se v České republice také vyvíjí, což je velmi důležité pro rozvoj tohoto sektoru, přičemž know-how tuzemských firem je na vysoké odborné úrovni. Jak uvádí v rozhovoru pro časopis EXPORT A PODNIKÁNÍ náměstek ministryně průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl, nesmírně důležité je, že v tomto sektoru dobře funguje spolupráce mezi výrobci, univerzitami, výzkumnými pracovišti či firmami, které se zabývají vývojem. Česká republika si tím udržuje přitažlivost pro zahraniční investory. Za dobu existence samostatné České republiky šlo zhruba o třicet investičních projektů v hodnotě 12 miliard korun (EXPORT A PODNIKÁNÍ 03/2019: 4).

V těchto souvislostech je nutné trvale vzdělávat české firmy, jakož i výzkumné a vývojové organizace v oblasti ochrany know-how a obchodního tajemství. Je třeba se zaměřovat především na včasné uzavírání příslušných smluvních ujednání typu „letter of intent“ nebo opčních smluv, dbát zásad opatrnosti při obchodních jednáních, nezapomenout ani na doložky o povinnosti mlčenlivosti ve smlouvách a v případě porušení know-how nebo obchodního tajemství svá práva důsledně vymáhat. V opačném případě hrozí nenapravitelné porušené práv k duševnímu vlastnictví, zejména v oblasti patentů.

Česká republika potřebuje v této oblasti výrazně posílit, neboť jak je zřejmé např. z výroční zprávy Úřadu průmyslového vlastnictví za rok 2018, patentová aktivita našich přihlašovatelů je mimořádně nízká. Úřad v roce 2018 udělil 512 patentů, z toho 455, tedy 89 %, domácím přihlašovatelům. Vysokým školám a univerzitám bylo uděleno 147 patentů, což je o 30 méně, než v roce 2017, a odpovídá to počtu z roku 2012 (Výroční zpráva ÚPV, 2019: 10).

Přitom zahraniční přihlašovatelé preferují pro získání patentové ochrany v České republice cestu Evropského patentového systému. Podávají evropské patentové přihlášky, které jsou na území České republiky následně validovány. V roce 2018 tak získalo touto cestou ochranu na území České republiky celkem 7 054 patentů, což je opět více než v roce předchozím, tentokrát o 2 %. Vývoj potvrzuje, že Česká republika je chápána majiteli evropských patentů jako území příhodné pro podnikání, jako vyspělé teritorium, na kterém je potřeba zajistit ochranu nových technologií a výrobků (Výroční zpráva ÚPV, 2019: 8).

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) v roce 2019 zveřejnil na svých webových stránkách https://euipo.europa.eu studii, kterou provedl ve spolupráci s Evropským patentovým úřadem (EPO), a zjistil, že celkový přínos odvětví intenzivně využívajících práv duševního vlastnictví pro hospodářství EU představuje přibližně 42 % HDP (5,7 bilionu EUR) a 28 % počtu pracovních míst. Ze shrnutí výzkumu EUIPO je patrné, že v rámci odvětví intenzivně využívajících práv duševního vlastnictví je rovněž generován přebytek v oblasti obchodu se zbytkem světa ve výši přibližně 96 miliard EUR a pracovníkům jsou vypláceny o 46 % vyšší mzdy než v ostatních odvětvích. EUIPO však současně konstatoval, že vzhledem k vysoké hodnotě práv duševního vlastnictví představuje jejich porušování velmi lukrativní trestnou činnost, která má za následek značné náklady pro vlastníky práv a hospodářství obecně. Odhadovaná míra porušování práv duševního vlastnictví v mezinárodním obchodě tvořila až 3,3 % světového obchodu. Padělané výrobky představují až 6,8 % výrobků dovezených do EU (121 miliard EUR ročně). Oba údaje jsou významně vyšší než údaje ve studii, kterou obě organizace zveřejnily v roce 2016, což svědčí o tom, že závažnost tohoto problému v posledních letech narůstá.

Praktické příklady a případová studie zneužití know-how a obchodního tajemství v České republice

V České republice vznikají světově unikátní řešení, o která je zájem, avšak značná část z nich je chráněna pouze formou know-how a obchodního tajemství. Jak důležitý je důraz Inovační strategie na zvýšení povědomí o ochraně duševního vlastnictví ve výrobní a aplikační sféře již ve fázi výzkumu, zejména v oblasti ochrany know-how a obchodního tajemství, naznačují některé zkušenosti výzkumných a vývojových pracovišť malých a středních podniků. Tyto podniky mají první negativní zkušenosti s některými obchodními partnery, zejména z Číny, kteří spíše než o spolupráci mají zájem o know-how, jak např. popisuje ředitel české společnosti Pardam z Roudnice nad Labem, která jako jediná na světě zvládla vývoj a výrobu anorganických nanovláken (Pardam, 2019).

O tom, jak je ochrana know-how mimořádně důležitá, svědčí i případ unikátní české technologie pro baterie HE3DA, který je dostupný na https://www.peak.cz/copyright-cinsku-aneb-se-krade-technologie-baterie-he3da/6651/. V tomto případě se jednalo o český projekt nového druhu velkokapacitních baterií HE3DA, který zaujal čínské investory natolik, že se pokusili tuto unikátní technologii odcizit. Šlo o lithiovou baterii s unikátní konstrukcí a se speciálním chlazením, která má vysokou kapacitu i bezpečnost, a přitom menší nároky na velikost. Principem jsou silné elektrody a zcela nové konstrukční pojetí, které vyvinul český vědec Jan Procházka. Ten uvádí chyby, kterých se při jednání se strategickým partnerem dopustili, zejména, že v rámci investičních dohod odkryli veškeré účetnictví a také technické detaily baterií. Jediné, co si naštěstí nechali pro sebe, byl černý prášek (materiál pro katodu, která je součástí originálního řešení baterie). Čínští „zájemci“ se proto rozhodli opatřit si tuto zásadní součást baterie nelegálně. Došlo přitom k incidentu, při kterém byl namístě zadržen čínský profesor, který si potají nabral vzorek černého prášku a strčil si ho do kapsy svého obleku. Naštěstí byl odhalen přímo při činu. Investoři si v tomto případě zaplatili předkupní právo, aby se dostali k informacím a dozvěděli se tak o objektu svého zájmu prakticky všechno. Ovládnutí firmy a následné zbavení se existujících akcionářů je obecně velmi zneužívaný způsob, jak se Čína levně a rychle dostává k moderním technologiím. Patrné je to právě v oboru baterií a skladování energie. Důsledkem je, že výroba lithiových baterií již není japonskou záležitostí jako kdysi, ale dnes se odehrává téměř exkluzivně právě v Číně a také v Jižní Koreji.

Podobné pokusy o nelegální získání know-how a obchodního tajemství se vyskytují i v české ekonomice mezi tuzemskými podnikateli, jak ukazuje další případová studie z praxe. Obchodní korporace za účelem získání neoprávněného majetkového prospěchu s cílem prosadit se jako zcela nově založená společnost na trhu s tepelnou technikou a postupně si zde vybudovat co nejlepší postavení, včetně získávání zakázek a zákazníků v poptávkových řízeních záměrně a soustavně využívala bez vědomí a souhlasu know-how a obchodní tajemství svého obchodního konkurenta. K těmto informacím získala přístup prostřednictvím bývalých zaměstnanců tohoto obchodního konkurenta dříve zde zaměstnaných na pozicích projektového manažera a vedoucího konstrukce. Došlo tak k neoprávněnému užití výkresové dokumentace, technické dokumentace, výpočtů, cenových kalkulací, cenové nabídky, informací k odběratelům a dodavatelům, výrobním nákladům, výrobním technologiím a obchodním plánům ke škodě tohoto obchodního konkurenta. Tito bývalí zaměstnanci si byli přitom jednoznačně vědomi toho, že veškeré tyto skutečnosti nejsou v obchodních kruzích běžně dostupné, že rozhodně není v zájmu poškozeného obchodního konkurenta, aby tyto informace získala jiná obchodní korporace, neboť využití takových informací by ho mohlo vážně ekonomicky poškodit a ohrozit jeho postavení na trhu. Tito zaměstnanci si byli vědomi i toho, že poškozený obchodní konkurent zajišťoval ochranu know-how a obchodního tajemství, a to ať již pracovními smlouvami, kterými byli zaměstnanci zavazováni dodržovat mlčenlivost o výrobních, obchodních a organizačních skutečnostech, které mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami, tak i omezením přístupů k datům společnosti pouze pro ty zaměstnance, kteří data potřebují pro výkon svého zaměstnání a plnění konkrétních úkolů. Také výkresová dokumentace obsahovala výslovná prohlášeními o tom, že se jedná o vysoce důvěrné výkresy, které obsahují informace patřící poškozenému obchodnímu konkurentovi, a že tyto výkresy mohou být skladovány a projednávány pouze za podmínek zabraňujících úniku obsažených informací, a v neposlední řadě dohodami o know-how uzavíranými se zaměstnanci. Tito zaměstnanci v době svého pracovního poměru u poškozeného obchodního konkurenta takové dohody o know-how podepsali a zavázali se tak mj., že po dobu trvání pracovněprávního vztahu i jeden kalendářní rok po jeho ukončení budou považovat za přísně důvěrné jakékoliv technické, obchodní nebo jiné informace nebo znalosti týkající se zaměstnavatele nebo jeho činností, mimo ty, které jsou všeobecně dostupné a známé, zavázali se používat know-how svého zaměstnavatele výhradně ve spojitosti s činností prováděnou v rámci pracovněprávního vztahu a rovněž se zavázali, že po dokončení každého úkolu pro zaměstnavatele, po jehož dílčím předání již nadále nebudou potřebovat určitou část know-how, toto know-how odevzdat zaměstnavateli spolu s předáním dílčího úkolu bez ponechání si jakýchkoli kopií. Přesto tito zaměstnanci tyto své právní povinnosti porušili a byli tak právem spolu se svým novým zaměstnavatelem (obchodní korporací vědomě využívající know-how a obchodní tajemství svého konkurenta) obžalováni z přečinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písem h) odst. 3 písm. c) a d) trestního zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství (Karabec, 2019).

Závěr

Ochrana duševního vlastnictví má za cíl umožnit vynálezci nebo tvůrci získávat oprávněný zisk ze svého vynálezu nebo ze svého díla. Právní úprava autorských práv a průmyslových práv (včetně know-how a obchodního tajemství), jakož i mezinárodní smlouvy a směrnice Evropské unie jsou účinným prostředkem proti padělání, pirátství a porušování práv k duševnímu vlastnictví. Je ovšem zapotřebí umět tento systém ochrany duševního vlastnictví využívat nejméně tak úspěšně, jak to činí jiné ekonomicky vyspělé země. Tento systém brání současně narušování hospodářské soutěže, pomáhá vytvářet férové podnikatelské prostředí a podporuje tak inovace, investice a konkurenceschopnost. V této souvislosti je ochrana duševního vlastnictví vnímána jako základní předpoklad úspěchu každé ekonomiky, o čemž svědčí i její zařazení mezi základní pilíře Inovační strategie.

Zkušenosti z mezinárodního srovnání a praxe však ukazují, že povědomí o ochraně duševního vlastnictví a jeho využití ve výzkumné a vývojové činnosti, jakož i při řízení malých a středních podniků, je v České republice velmi malé. Proto si Inovační strategie dala za cíl zvýšit povědomí o ochraně duševního vlastnictví, zejména nastavením těsnější spolupráce se všemi stupni vzdělávání jak v přednáškové činnosti, tak především při tvorbě vzdělávacích programů, zvýšit povědomí o ochraně duševního vlastnictví ve výrobní a aplikační sféře, a to již ve fázi výzkumu, zvýšit využívání ochrany duševního vlastnictví, zejména patentů s komerčním potenciálem a využívat patentové informace před formulací vědeckých, výzkumných a inovativních záměrů.

Jsem přesvědčený o tom, že Inovační strategie v této oblasti nastavuje jednoznačná a měřitelná pravidla, která mohou pomoci České republice zařadit se do roku 2030 mezi nejlepší inovátory Evropy. K tomuto závěru mě vede také skutečnost, že můžeme navázat na skvělé průmyslové tradice, současné špičkové výzkumné a vývojové zázemí a podnikatelské dovednosti zejména malých a středních podniků. Musíme však přitom vytvářet produkty s vysokou přidanou hodnotou a od počátku také s ambicí uspět s nimi na náročném globálním trhu. To vše se musí uskutečňovat s propojením na světová výzkumná pracoviště a se zapojením špičkových zahraničních vědců v našich výzkumných a vývojových centrech.

Nesmíme přitom zapomínat také na ochranu know-how a obchodního tajemství, které jsou v České republice na vysoké odborné úrovni. Je na každém podniku, veřejné výzkumné organizaci, univerzitě či vysoké škole, aby si vytvořily dostatek vnitřních opatření k ochraně know-how a obchodního tajemství a nedocházelo tak k jejich nenahraditelné ztrátě a zneužití v silném konkurenčním prostředí. Důsledná ochrana know-how a obchodního tajemství ve výzkumu a vývoji, jakož i promyšlené nastavení licenční politiky, tak může významně pomoci České republice zařadit se mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti.

VEŘEJNÁ POLITIKA V OBLASTI VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ 2019 (MPA VVI)

Konferenční příspěvek ze dne 26.9.2019


Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři