Články s tagem: právo na život

Otázka prioritizace pacientů v přístupu ke zdravotní péči během pandemií infekčních nemocí, které mají specifický průběh a tím i vliv na dostupnost vzácných zdrojů ve zdravotnictví je velmi palčivým tématem. Jaké byly přístupy v České republice a v Německu během pandemie COVID-19? Jaké jsou možnosti právního zakotvení pravidel?

Článek se věnuje povinnosti států vyšetřovat porušení práva na život zakotveného v článku 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článku 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Článek je věnován posouzení přípustnosti cílených likvidací v kontextu materiální stánky práva na život obsažené v článku 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článku 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v rozhodovací praxi příslušných kontrolních orgánů.

Pokyn Do Not Resuscitate (DNR, Neoživovat) je rozhodnutí lékaře či spolurozhodnutí více lékařů (někdy činěné v participaci s pacientem nebo rodinou pacienta neschopného komunikace) o tom, že při zástavě dechu a srdeční akce nebude indikován pokus o oživení pacienta, neboť takovou léčbu shledají za medicínsky neadekvátní, marnou – např. u starých, komorbidních pacientů nebo pacientů v terminálním stádiu nevyléčitelné nemoci. Při pokynu DNR jsou na lékaře kladeny vysoké eticko-medicínské nároky. Nabízíme alternativní – byť třeba minoritní – pohled na problematiku.

Odpovědnost nemocnice za smrt dlouhodobě nemocné pacientky při jednostranném vydání pokynu Ne-resuscituj (Do not resuscitate)

Přirozeným právem je takové právo, které je nezcizitelné, nezaměnitelné a nepromlčitelné. Jedním z těchto práv je například právo na život, které je deklarováno veřejnou mocí (veřejná moc toto právo sice deklaruje, ale nekonstituuje).

Následující článek navazuje na mé dříve publikované pojednání zaměřené obecně na ochranu lidského plodu v trestním právu, kdy jsem vymezila základní problematiku a nastínila otázky, které budou nyní blíže rozebírány. Článek, který právě čtete, se zabývá otázkou okamžiku zrození, tj. momentum nativitatis, z pohledu trestního práva.

Následující článek je prvním ze série článků věnujících se ochraně a právům lidského plodu v trestním právu. Obecně pojednává o problematice počátku lidského života, o možné aplikaci práva na život i na oblast prenatálního vývoje lidského života, o formách ochrany lidského plodu a o právech náležejících každému, resp. každému, kdo spadá pod pojem každý.