Články s tagem: právo obhajoby
Nutná obhajoba aneb odkdy dokdy bez obhájce ani krok
Institut nutné obhajoby představuje jedno z dílčích oprávnění obviněného, jehož těžištěm úpravy je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) („TŘ“). Odkdy musí mít obviněný obhájce, pokud má soud rozhodovat o jeho vzetí do vazby? A co když se v průběhu trestního řízení změní právní kvalifikace a tím pádem i podmínky pro nutnou obhajobu?
Nahlížení do spisu dle trestního řádu: zákonné právo, nebo dobrý skutek policejního orgánu?
Obhájce je nejednou překvapen, když požádá policejní orgán po převzetí případu o prostudování spisu, aby připravil svého klienta na výslech, ale policejní orgán mu to nedovolí. Právem?
Advokát může na svou obhajobu prolomit advokátní tajemství
Ústavní soud opětovně připomněl povinnost respektovat právo na bezplatnou pomoc obhájce
K odpovědnosti státu za nezákonné přestupkové řízení a otázce přiznání náhrady nákladů právního zastoupení podle zákona č. 82/1998 Sb.
Obviněnému z přestupku náleží náhrada nákladů obhajoby, pokud správní orgán řízení o přestupku zastaví kvůli pochybením policejního orgánu při dokumentaci nehody.
Nemorální etika? Advokátní mlčenlivost u mylných odsouzení a srovnání úpravy v USA a ČR
Je správné pomoci člověku, který je odsouzen na doživotí za zločiny, které nespáchal? Měl by advokát respektovat pravidla profesní etiky a být mlčenlivý o informacích, které získal v rámci obhajoby klienta? Když se tato dvě zadání střetnou, vyvstávají některá z nejnáročnějších etických a morálních dilemat advokáta. Tělo článku sestává ze čtyř částí, z nichž první uvádí modelový příklad a rozbor jednotlivých hledisek a argumentů, druhá příklady známých zahraničních kauz a zbývající dvě srovnávají relevantní právní úpravu mlčenlivosti v prostředí USA a ČR.
Obhajoba v duchu hlavy XXII - Nahlížení do trestního spisu v řízení před soudem
Lze-li něco označit za Hlavu XXII trestní obhajoby, je to s jen malou mírou licence situace v okamžiku, kdy se trestní řízení dostane před soud, tedy situace po podání obžaloby. Podáním obžaloby se ještě obviněný nestává obžalovaným. Nejprve je třeba zjistit, zda státním zástupcem podaná obžaloba vůbec stojí za projednání v hlavním líčení. Proto ji soud – než eventuálně nařídí hlavní líčení – z tohoto hlediska přezkoumává, k čemuž mu slouží především tzv. předběžné projednání obžaloby soudním senátem. Fáze předběžného projednání však není povinnou součástí trestního řízení – záleží na předsedovi senátu, zda shledá důvody k jeho nařízení (z moci úřední).
Svědecká výpověď usvědčila svědka z vraždy
Stěžovatel je ukrajinský občan, který se narodil v roce 1961 a v současnosti je ve výkonu doživotního trestu odnětí svobody. 21. dubna 2005 byl předvolán na policejní stanici, aby byl jako svědek vyslýchán ve věci vyšetřování dvojnásobné vraždy, která se stala večer 20. dubna 2005, kdy byly zavražděni sousedé stěžovatele žijící o jedno patro nad stěžovatelem ve stejném bytovém domě. Komentář k rozhodnutí Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Bandaletov proti Ukrajině
