Články s tagem: přestupek
Zpřísnění zákona o přestupcích od 1. 10. 2015
Od 1. 10. 2015 nabyla účinnosti novela zákona o přestupcích, která na několika místech zpřísňuje postihování přestupků. Nejvýraznější dopad bude mít zejména na řidiče, kteří se dopustí dopravního přestupku – lhůta pro projednání jejich prohřešku je totiž novelou prodloužena až na dva roky. Jejím cílem je účinněji postihovat řidiče, kteří se projednání přestupku v původně roční lhůtě v hojné míře bránili obstrukcemi.
Policie protiprávně vynucovala vyjádření
Je nepřípustné, aby policie s použitím donucovacích prostředků nutila občana využít jeho práva. Vyjádřit se k přestupku je právem, nikoli povinností, a pokud policisté v takové situaci použijí výzvu „jménem zákona“ a donucovací prostředky, jde podle veřejné ochránkyně práv o nezákonný postup.
Má senátor při projednávání přestupku Senátem právo na spravedlivý proces?
Na tuto otázku nelze bez znalosti konkrétního skutkového a právního stavu věci odpovědět jednoznačně. Klíčovým v této situaci je, jakou povahu deliktní jednání má, tedy zda spadá do vymezení tzv. Engelových kritérií tak, jak tuto doktrínu rozvinul a ve své judikatuře užívá Evropský soud pro lidská práva.
Zásada „ne bis in idem“ pohledem Evropského soudu pro lidská práva a důsledky pro české trestní řízení
Zásada ne bis in idem, tedy ne dvakrát o tomtéž, je jednou ze základních zásad trestního řízení. Jedná se o pravidlo zakotvené nejenom v trestním řádu, ale i v ústavněprávních a mezinárodních předpisech. Podstata spočívá v tom, že o jedné věci ve vztahu k jedné osobě může být jednáno a finálně rozhodnuto pouze jedenkrát. Důsledkem pravomocného rozhodnutí ve věci a projevem zásady ne bis in idem je pak vznik tzv. překážky věci rozhodnuté neboli rei iudicatae.
K aktuální problematice možného zabavování motorových vozidel pachatelů
Po nedávném vystoupení současného ministra vnitra Milana Chovance propagujícího možnost zabavování motorových vozidel pachatelům přestupků nebo trestných činů a vyzývající k takovému postupu orgány policie i justice, včetně případných legislativních změn vyhovujících takovému názoru, vznikla na uvedené téma nejen v odborných kruzích rozsáhlá polemika.
K otázce omezování svobod v silničním provozu
Při státem inzerované oblíbené rétorice o tzv. nulové toleranci k pachatelům přestupků, popř. trestných činů, v silniční dopravě, zejména ve vztahu k nedodržování povolené rychlosti a konzumaci alkoholu, vzniká zásadní otázka, nejen ohledně možné tvrdosti postihu, ale ohledně samotné existence mnohých takových omezení.
Otevřený dopis ministrům: Několikanásobné páchání přestupků je třeba kvalifikovat jako trestný čin
Registr přestupků by měl vzniknout co nejdříve a pokud přestupky někdo páchá opakovaně, mělo by se to se kvalifikovat jako trestný čin. Do přípravy této a další legislativy v oblasti prevence by přitom měla být více zapojena města a obce.
