IMOFA
Právní Prostor

Švarc systém

Vykonává-li fyzická osoba v rámci České republiky osobně práce v podřízenosti subjektu, pro něhož práce vykonává, jeho jménem a dle jeho pokynů, tj. vykonává slovy zákoníku práce tzv. závislou práci, je povinna ji vykonávat v pracovněprávním vztahu jako zaměstnanec na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnost. Pokud fyzická osoba vykonává závislou práci v jiném než pracovněprávním vztahu, zpravidla jako OSVČ, např. na základě smlouvy o dílo, smlouvy o poskytování služeb či jiné občanskoprávní smlouvy, jedná se o tzv. Švarc systém.

Švarc systém

Nejčastěji se lze se Švarc systémem setkat v oblasti stavebnictví, úklidových služeb a jiných prací, které mohou být obecně zajišťovány jak smluvně prostřednictvím OSVČ, tak zaměstnanci v pracovněprávním vztahu (zedník najímaný jako OSVČ/zedník jako zaměstnanec).

Motivem Švarc systému je zejména snaha subjektu, který práci najímá, vyhnout se vyšším odvodům na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění u zaměstnanců oproti OSVČ, jakož i snaha vyhnout se dalším povinnostem stanoveným zákoníkem práce pro pracovněprávní vztahy (např. skončení pracovního poměru pouze z důvodů stanovených zákonem, zákonné dostupné aj.). Vyšší volnost a ekonomická výhodnost na straně subjektů, které práci najímají, se poté negativně promítá na straně státu, jemuž unikají finanční prostředky z veřejných zdrojů, jakož i na straně pracujících, kteří nejsou chráněni pro ně výhodnější právní úpravou obsaženou v zákoníku práce. Důvodem Švarc systému však může být vedle popsaného úmyslu i pouhý spor o to, zda se o závislou práci, která musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu, jedná či nikoliv. V řadě případů se může jednat o hraniční případy.

Švarc systém je jako nelegální práce v rámci českého právního řádu zakázán a jeho výkon je příslušnými orgány systematicky postihován, a to na obou stranách tohoto vztahu. Kontrolními orgány jsou zejména Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty. Hrozícími sankcemi na straně pracujících fyzických osob je možnost uložení pokuty až do výše 100 000 Kč včetně případného vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavateli hrozí pokuty řádově vyšší s ohledem na to, zda se jedná o fyzickou osobu, která umožnila výkon nelegální práce (až do výše 5 mil. Kč), nebo podnikající fyzickou či právnickou osobu (až do výše 10 mil. Kč). Podnikající fyzické a právnické osoby musí současně počítat s minimální hranicí pokuty ve výši 50 000 Kč. Sankce přitom hrozí i v případě nedbalostního opomenutí zaměstnavatele, tj. nemusí se jednat o přímý úmysl. Vedle toho bude zaměstnavateli doměřen nedoplatek na daních, na pojistném na sociální a zdravotní pojištění a tomu odpovídající penále. V případě zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve větším rozsahu hrozí zaměstnavateli rovněž trestní stíhání pro spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, za nějž jsou odpovědny i právnické osoby. Zjištěný Švarc systém poté může vést i k řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci.

V případě sjednávání výkonu práce s fyzickou osobou lze proto doporučit, aby bylo předně náležitě vyjasněno, zda jsou v daném vztahu naplněny znaky závislé práce, a pokud ano, aby tato práce byla vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu dle zákoníku práce, nikoliv v občanskoprávním či jiném vztahu jako v případech OSVČ.

Sdílet článek
TEST 2
X

Další články

Články

Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury

Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Články

Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce

Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce
Články

Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé

Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Články

Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný

Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Články

Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky

Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
IMOFA