Tři klíčové úpravy exekučních srážek ze mzdy de lege ferenda

Od roku 2019 dochází vlivem covidové krize a návazné ekonomické krize k razantnímu navyšování životního minima a normativu na bydlení, čímž se současně navyšuje i nezabavitelná částka. Z tohoto důvodu se ve vztahu k problematice srážek ze mzdy stále více skloňuje potřeba novelizace platné úpravy.

Systém srážek ze mzdy vystavěný na třetinovém pravidlu a nezabavitelné částce je tradiční a dlouhá léta byl poměrně vyvážený. Avšak díky ekonomickému jevu, kdy nezabavitelná částka roste mnohem rychleji než mzdy a další postižitelné příjmy, dochází od roku 2019 k nezanedbatelnému propadu srážek ze mzdy.[1] Lze tak přijmout tvrzení, že nestabilitu do systému srážek vnáší intenzivní zvyšování nezabavitelné částky, které vede k eliminaci srážení ze mzdy.

Následkem poklesu srážek ze mzdy je mnohem nižší míra uspokojování oprávněného. Exekuce se tím pádem prodlužuje. Pokud exekutor nevymůže pohledávku srážkami ze mzdy, musí provést exekuci jinými dostupnými způsoby. To znamená i častější provádění soupisu movitých věcí nebo dražbu nemovitých věcí. Dochází tak k využívání invazivnějších způsobů vedení exekuce.

K navrácení vysoké efektivity srážek ze mzdy mohou přispět tři klíčové úpravy. Jsou jimi minimální srážka, maximální srážka a fakultativní srážka.

Minimální srážka by se měla odvíjet od minimální mzdy. V případě, že vypočtená srážka bude nižší než 1/10 minimální mzdy, tak srážka bude dle jednoduchého pravidla činit 1/10 minimální mzdy, což nyní představuje cca 1730 Kč.[2]

Naopak maximální srážka by se měla provádět pouze do výše dvojnásobku průměrné mzdy. Důvodem je zavedení motivačního prvku ke zvyšování příjmu povinného tak, aby věděl, že od určité částky se mu již nic dalšího nesrazí.

Podstatou fakultativní srážky by měl být písemný souhlas povinného k tomu, aby zaměstnavatel prováděl vyšší srážku, než jak upravuje občanský soudní řád. Tento souhlas by navíc mohl být povinným kdykoliv odvolán. Povinný tak získá jednoduchou procesní možnost k ovlivnění (zvýšení) výše svých srážek, čímž může výrazně optimalizovat (urychlit) umoření svého dluhu, který je vymáhán exekutorem.

Všechny výše navrhované změny mají vést k celkové stabilizaci systému a výše srážek. Sledovaným záměrem je také snížení motivace povinného k obcházení systému dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr či švarcsystému. Naopak je motivován k vyššímu příjmu z pracovní činnosti i s možností optimalizace rychlejšího řešení exekuce formou fakultativních (vyšších) srážek.

Závěrem považuji za podstatné provést i drobné změny v započtení náhrad a výplatě mezd. Mám za to, že by mělo dojít k započítávání cestovních a dalších náhrad vyplácených se mzdou do základu pro výpočet exekuční srážky jednou polovinou.[3] Prvkem, který by navíc celkově posílil funkčnost a transparentnost srážek ze mzdy představuje povinnost výplaty mzdy toliko na bankovní účet povinného (tzn. zákaz výplaty mzdy v hotovosti). Díky tomu nebude docházet k odklonu peněžních prostředků povinného na bankovní účty třetích osob.

JUDr. Ing. Martin Štika, autor působí jako soudní exekutor a doktorand na Katedře občanského práva Fakulty právnické ZČU v Plzni

---

[1] Např. u ženatého povinného se dvěma dětmi a čistou mzdou 25 000 Kč činí meziroční propad srážky mezi lednem 2022 a lednem 2023 dokonce 84,5 % (z 2435 Kč na 377 Kč).

[2] Srov.: minimální splátka v povinném splátkovém kalendáři po soupisu movitých věcí činí 1500 Kč (§ 54 odst. 7 ex. řádu) a minimální splátka v oddlužení činí 2541 Kč.

[3] V současnosti hrají náhrady často roli mzdy a jejich náhradová funkce je jen předstírána.