Veřejné zacházky: co říká zákon, jak jej zadavatelé obcházejí a chystané změny
Za spolupráce s advokátní kanceláří Kinstellar uspořádal Spolek českých právníků Všehrd na půdě Právnické fakulty UK přednášku týkající se problematiky veřejných zakázek a nového zákona, který se jimi zabývá. S právní úpravou, celým procesem zadávání veřejné zakázky či problematikou v podobě například tzv. bid riggingu seznámili studenty Tomáš Čihula, vedoucí týmu pro hospodářskou soutěž advokátní kanceláře Kinstellar, a Michal Foltýnek, advokát téže kanceláře specializující se na oblast veřejných zakázek a státní podpory.
V první části přednášky představil Michal Foltýnek teoretická východiska a právní úpravu veřejných zakázek, která má řadu pramenů. Mezi ně nepatří pouze zákon o veřejných zakázkách, ale rovněž velké množství jiných právních předpisů, například nařízení vlády na podzákonné úrovni nebo směrnice Evropské unie. Těm věnovali přednášející zvláštní pozornost, a to v souvislosti s připravovaným novým zákonem o zadávání veřejných zakázek, který má právě implementovat nejnovější unijní legislativu.
Zákon říká, že veřejná zakázka je taková zakázka, která je realizována na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli. Předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo provedení stavebních prací. Za veřejnou zakázku se podle zákona považuje vždy ta, která svým plněním přesáhne v oblasti dodávek a služeb 2 miliony Kč, v oblasti stavebnictví 6 milionů Kč.
Dříve zadavatelé zakázky běžně dělili do více menších zakázek, a to za prostým účelem – vyhnout se limitům a zadat zakázku nepřímo. Na to však dnes již připravovaný zákon pamatuje a dělení zakazuje. Opakem dělení je pak slučování zakázek. U něj má být zabráněno nastavování diskriminačních podmínek, například možnost sloučení svozu odpadu a provozu sběrného dvora pod jednu zakázku nově nepřipadá v úvahu.
Stejně jako jiné oblasti práva, i právo veřejných zakázek vychází z určitých obecných zásad. Doktor Foltýnek vyzdvihl především zákaz diskriminace a transparentnost. Jejich význam spočívá především v tom, že je navrhovatelé často využívají jako prostředek k napadení některých veřejných zakázek.
Druhou část přednášky věnoval Tomáš Čihula zejména samotnému procesu zadávání veřejné zakázky, kvalifikaci dodavatelů či přezkumným řízením. Došlo i na diskusi s publikem: „Umožňuje český právní řád, aby byla smlouva, která již byla vysoutěžena, později změněna?“ V následné debatě se posluchači v zásadě shodli, že obdobná možnost by znamenala riziko diskriminace. Zákon i evropské právo však o této situaci mlčí, výslovně zakázaná není. Názory odborníků se různí, případy je však nutno řešit s citem a přiklonit se k tomu, že změny smluv uzavřených na základě procesu veřejné zakázky a jejím následném vysoutěžení možné nejsou. Nový zákon počítá za určitých podmínek s výjimkou v podobě možnosti změny technických parametrů.
Dalšími tématy byly Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a možné sankce za porušení předpisů o veřejných zakázkách. Toho se nemusí dopustit pouze zadavatel, ačkoli je hlavním adresátem norem, ale rovněž dodavatel. V jeho případě je nejčastějším postihem pokuta nebo zařazení na tzv. blacklist, který je rejstříkem osob se zákazem plnění až na 3 roky. Nejběžnějším důvodem pro zapsání na tento seznam bývá nadhodnocení smlouvy, což má později vliv na další posuzování její kvalifikace.
V neposlední řadě přišla řeč i na bid rigging, tedy svým způsobem kartelové dohody mezi zadavateli, kteří následně obcházejí pravidla o veřejných zakázkách. Podoba je různá, nejčastěji se domluví, že každý z nich bude zakázky zadávat pouze na určitém území nebo v jednom zadávacím řízení stanoví částky, které v druhém otočí. Takovéto postupy však představují jedno z nejzávažnějších porušení pravidel soutěže, které soutěžní úřady stíhají.
Závěr přednášky patřil představení dvou případů veřejných zakázek, na nichž Tomáš Čihula představil jak konkrétní problémy, s nimiž se lze v praxi setkat, tak úlohu advokátů v rámci této problematiky.
Další články
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.




