Výše minimální mzdy a její vliv na dávky a odvody v roce 2022
S účinností od 1. ledna 2022 se zvýšila základní sazba minimální mzdy o 1 000 Kč za měsíc na 16 200 Kč, resp. o 5,90 Kč za hodinu na 96,40 Kč.
O tomto zvýšení rozhodla vláda ČR svým nařízení ze dne 5. listopadu 2021, č. 405/2021 Sb.
Vliv minimální mzdy v roce 2022:
1. Na výši zaručené mzdy
Mzda, plat a ani odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být nižší než minimální mzda, v roce 2022 to je 16 200 Kč. V případě dohod konaných mimo pracovní poměr se použije pouze minimální hodinová mzda, nikoli měsíční mzda.
Zaměstnanci v pracovním poměru z podnikatelské sféry, jejichž mzda není sjednána kolektivní smlouvou a zaměstnanci z nepodnikatelské sféry, jsou chráněni před poskytováním příliš nízkých mezd „mzdou zaručenou“. Vykonávaná práce je odstupňována podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi jednotlivých skupin, přičemž pro každou z nich je stanovena nejnižší úroveň zaručené mzdy. Pro zaměstnavatele tak není závazná pouze minimální mzda, ale je třeba odměňovat minimálně na úrovni příslušných skupin nejnižší úrovně mzdy zaručené. A ta roste s každým zvýšením minimální mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy.
Zaručená mzda se nevztahuje na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Nedosáhne-li mzda nebo plat minimální mzdy a příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, náleží zaměstnanci doplatek.
2. Na platby pojistného na zdravotní pojištění
V důsledku zvýšení minimální mzdy se zvyšuje i pojistné na zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů a výše minimální platby pojistného za zaměstnance, od 1. 1. 2022 činí 2 187 Kč a je stanovena jako 13,5% z minimální mzdy
Změnu výše platby na zdravotní pojištění si musí ohlídat a uhradit každý měsíc všechny osoby bez zdanitelných příjmů, mezi které patří: nezaměstnaná osoba bez evidence na úřadu práce, student starší 26 let, žena v domácnosti, která osobně celodenně nepečuje minimálně o jedno dítě do 7 let nebo alespoň o dvě děti do 15 let, nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění ani není v evidenci úřadu práce.
Zaměstnanci si sami hlídat pojistné nemusejí, protože ho odvádí jejich zaměstnavatel a ten také odpovídá za jeho správnou výši. Pokud je zaměstnanci zaúčtován příjem nižší než minimální mzda, musí zaměstnavatel provést dopočet a následný doplatek pojistného do zákonného minima. Pouze pokud je zaměstnancem osoba považována za státního pojištěnce (důchodce, student, osoba na rodičovské dovolené, osoba evidována na úřadu práce a vykonávající tzv. nekolidující zaměstnání), odvádí za něj zaměstnavatel pojistné jen ze skutečné výše příjmu, i když by minima nedosahoval.
3. Na školkovné
Spolu se zvýšením minimální mzdy v roce 2022 se zvýšila také maximální možná daňová sleva za umístění dítěte, takzvané školkovné, a to na 16 200 Kč za rok na jedno dítě. Školkovné uplatňuje jeden z rodičů žijící s dítětem ve společné domácnosti. Sleva se uplatňuje vždy až za celý kalendářní rok v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání. Je to sleva přímo na dani, takže snižuje přímo vypočtenou daň maximálně do nuly, nezakládá nárok na daňový bonus, jako je tomu v případě daňového zvýhodnění na děti.
4. Na limit pro výplatu daňového bonusu
S rostoucí minimální mzdou vzrostl i limit pro výplatu daňového bonusu, který je podmínkou pro jeho výplatu. V roce 2022 se tak hranice pro vyplácení daňového bonusu zvyšuje na 97 200 Kč, což představuje 8 100 Kč měsíčně.
Daňový bonus jsou peníze, které dostanete od státu, pokud je vaše daňové zvýhodnění na dítě vyšší než vypočtená daň z příjmu. Danové zvýhodnění na dítě může být uplatněno v měsíční mzdě na základě podepsaného Prohlášení na dítě nebo jednorázově při ročním zúčtování daně či v daňovém přiznání.
5. Na přivýdělek na úřadu práce
Přivydělávat si při registraci na úřadu práce je povoleno, ale maximálně polovinu minimální mzdy, v roce 2022 je to maximálně 8 100 Kč měsíčně v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání.
6. Na zvýšení limitu pro osvobození důchodů a penzí od odvodu daně
Důchody a penze jsou osvobozeny od daně, nicméně pouze do limitu ve výši 36násobku minimální mzdy. V roce 2022 činí limit pro osvobození 583 200 Kč, nad tento limit není důchod osvobozen od daně a částka se musí danit podáním přiznáním k dani z příjmů na Finanční úřad.
7. Na sociální dávky
Výše minimální mzdy nemá přímý vliv na výši pobíraných sociálních dávek, ale má vliv na jejich nárok. Zvýšením minimální mzdy se zvyšuje hranice pro nárok na pobírání některých sociálních dávek, např. pomoc v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení, přídavky na děti nebo porodné. Některé domácnosti tak nemusí dosáhnout na sociální dávky, dostanou sice více na výplatní pásce, ale nedosáhnou na sociální dávky.
Zdroj: BNT Journal
_
_
Další články
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.




