Novela zákona o auditorech
S účinností od 1. října 2016 došlo k rozsáhlé novele zákona o auditorech. Níže přinášíme výběr nejvýznamnějších změn.
Nově je stanoven zákaz poskytování vybraných neauditorských služeb. Novela zakotvuje strop na výši odměn za neauditorské služby ve výši 70 % odměny za audit (souběžným poskytováním auditorských a neauditorských služeb klesá nezávislost na klientovi).
Statutární auditor nově nesmí přijmout v účetní jednotce pozici osoby v klíčové funkci (např. finanční ředitel), funkci člena výboru pro audit nebo nevýkonného člena řídícího nebo kontrolního orgánu, neuplynul-li od ukončení činnosti na povinném auditu nejméně 1 rok.
Za každou ověřovací zakázku musí odpovídat konkrétní auditor. Zejména klienti velkých auditorských společností si stěžují, že s nimi jedná několik asistentů auditora, nikoli však auditor, který podepisuje zprávu auditora.
Vyřešeno je i odstoupení od smlouvy o povinném auditu ze strany účetní jednotky. Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy není důvodem pro ukončení smluvního vztahu. Stále platí, že odstoupení od smlouvy o povinném auditu jakoukoliv smluvní stranou musí odstupující smluvní strana oznamovat neprodleně Radě pro veřejný dohled nad auditem a to včetně uvedení důvodů tohoto odstoupení.
Součástí zprávy auditora bude nově popis nejpodstatnějších rizik a reakce auditora na tato rizika. Rozhodujícím materiálem pro hodnocení auditu bude neveřejná zpráva určená výboru pro audit. Výbor pro audit musí mít subjekty s majetkovou účastí státu. Nově je nejméně tříčlenný, většina členů musí být nezávislá, členové výboru jsou vybíráni z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo ze třetích osob.
Došlo i k upravení dohledu nad auditory, kteří provádějí audity subjektů veřejného zájmu (banky, pojišťovny, emitenti cenných papírů). Auditorská společnost nebo statutární auditor, kteří se podíleli na povinném auditu subjektu veřejného zájmu, podléhají kontrole Rady pro veřejný dohled nad auditem (nezávislý dohled nad auditory i nad Komorou auditorů ČR). Kontroloři kvality provádějící kontrolu kvality auditorů subjektů veřejného zájmu nesmí být činným auditorem.
Konečně je nutné zmínit povinnou rotaci auditorských společností. S délkou spolupráce se prohlubuje vztah mezi auditorem a klientem, což po určité době může ohrožovat kvalitu poskytovaných auditorských služeb tím, že se může zhoršovat schopnost auditora odhalit nedostatky. Veřejný subjekt může určit stejného auditora nejdéle na 20 let, přičemž musí splnit podmínku, že po uplynutí 10 let dojde k výběrovému řízení.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
