Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Dne 1. 12. 2016 nabyde účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Největší změnou, kterou novela přináší, je nové pojetí trestní odpovědnosti právnických osob.
Zatímco dosud zákon taxativně stanovil trestné činy, kterých se právnická osoba může dopustit, nově zákon vymezuje trestné činy, jež právnická osoba nemůže spáchat. To má za následek výrazné rozšíření seznamu trestných činů, které se budou nově vztahovat i na právnické osoby, o více než dalších 100 trestných činů. Rozšíření o desítky trestných činů se dočkal i seznam trestných činů, jejichž trestnost se posuzuje podle zákona České republiky, spáchala-li takový trestný čin v cizině právnická osoba, která nemá sídlo v České republice.
Nově je přidáno ustanovení o zproštění trestní odpovědnosti, vynaložila-li právnická osoba veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami, jejichž jednání se připisuje právnické osobě, zabránila. Účelem tohoto ustanovení je podpořit právnické osoby v přijímání tzv. programu compliance. Jedná se o soubor pravidel etického a právního chování, který pomáhá předcházet protiprávnímu jednání fyzických osob, které lze připsat právnické osobě. S ohledem na relativně neurčitý pojem „veškeré úsilí, které lze po právnické osobě požadovat“ lze jen s napětím očekávat, jakým způsobem budou soudy tento pojem vykládat.
Změny dostálo i ustanovení o účinné lítosti, která se nově vylučuje u dalších nově vyjmenovaných trestných činů, například pletich v insolvenčním řízení, při zadávání veřejné zakázky či veřejné dražbě anebo porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
Nově dochází také k rozšíření okruhu trestných činů, u kterých nedochází uplynutím promlčecí doby k zániku trestní odpovědnosti, ani k promlčení již uloženého výkonu trestu. Jedná se o některé trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci a dále některé trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy.
Obecně lze zhodnotit, že novela představuje pozitivní krok k rozšíření možnosti aplikace trestního postihu právnických osob, jehož potenciál není v současné době plně využíván.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.uram@bnt.eu
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.




