Den právní teorie
Dne 6. června 2014 se v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uskutečnil první ročník česko-slovenské doktorandské konference o teorii práva Den právní teorie. Zúčastnily se jí na čtyři desítky účastníků, a to jak z řad akademických pracovníků působících na univerzitách v České, Slovenské a Slovinské republice, tak i odborníků z právní praxe.
Konference byla zahájena úvodním slovem profesora Miloše Večeři, po kterém následovalo dopolední plenární zasedání, jehož tématem byly zejména otázky metodologie právních věd a výuky právní teorie na právnických fakultách. Se zajímavými příspěvky zde vystoupili hosté z Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě zastoupení mimo jiné docentem Jánem Cuperem. Vyučující pořádající brněnské fakulty pak v této části konference reprezentovala svým vystoupením docentka Martina Urbanová. Potěšující byl značný zájem ze strany diskutujících, který přednesené příspěvky provázel.
Po společném obědě se jednání pro velké množství vystupujících muselo rozdělit do dvou paralelních sekcí. Obsahem první sekce pojmenované „Aktuální problémy právní teorie a filosofie“ byla pestrá škála příspěvků, které se tematicky neomezovaly pouze na ryze teoretickoprávní problémy, ale v mnoha případech kombinovaly právní teorii s různými praktičtěji založenými obory jako třeba s daňovým nebo rodinným právem. Druhá sekce nesoucí název „Metodologie práva a nové přístupy v právní vědě“ byla zaměřena na otázky související s legislativní tvorbou práva, jeho interpretací, ale i průnikem fuzzy logiky a ekonomické analýzy práva do metodologie právních věd. V rámci obou sekcí se našla řada příspěvků, které vyvolaly živou, ale přátelsky laděnou výměnu názorů.
Připravovaným publikačním výstupem z konference je recenzovaný sborník, jehož vydání je plánováno na podzim tohoto roku. Kromě příspěvků přednesených na konferenci se mohou jeho případní čtenáři těšit i na řadu dalších zajímavých textů od autorů, kteří se nemohli konference z různých důvodů zúčastnit.
Pořadatelé této akce doufají, že se jí podařilo založit tradici přátelského a podnětného setkávání všech příznivců právní teorie, která se bude úspěšně rozvíjet i v následujících letech. Všem zúčastněným srdečně děkují.

Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



