Experti: Navrhnout zákon by neměl mít právo poslanec jako jedinec

Praha 20. září (ČTK) - Jednotlivý poslanec by neměl mít právo předložit návrh zákona, shodli se na tom právní experti při debatách o změně Ústavy, které pořádal ve Strakově akademii ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD). Ve shrnutí debat, které dnes představil Chvojka s ústavním právníkem Alešem Gerlochem, experti navrhují, aby zákonnou iniciativu měla skupina pěti, případně deseti poslanců. Současnou praxi, kdy s návrhy přicházejí jednotliví poslanci, označil Gerloch za anomálii. Podle Chvojky současná úprava nahrává lobbistům.

Česká tisková kancelář
Justice, spravedlnost, rozhodnutí soudu
Foto: Shutterstock

Diskutovat lze podle Gerlocha o možnosti lidové zákonodárné iniciativy, kdy by Sněmovna musela projednat návrh zákona předložený skupinou občanů, kteří by pod petici za jeho přijetí sebrali určitý počet ověřených podpisů, například sto tisíc. "Návrh by musel mít formu paragrafovaného znění s důvodovou zprávou, tak jak je tomu v ostatních případech," řekl Chvojka. Takový návrh by podle něj patrně sepisoval právník z pověření občanské iniciativy. Nápad je součástí závěrů tří odborných stolů, všichni se na něm nicméně neshodli.

Většina expertů se naopak shodla, že pravomoci prezidenta potom, co se volba hlavy státu přešla na přímou, by se neměly zásadně měnit. Nově by experti prezidentovi připsali pouze právo jmenovat předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu bez kontrasignace. K úplné shodě nedošli při diskusi o tom, zda by prezidentovi mělo být odňato právo sjednávat mezinárodní dohody. Bez shody skončila i debata o snížení počtu potřebných hlasů senátorů pro podání ústavní žaloby na prezidenta.

Mezi návrhy na změny Ústavy, které experti zásadně odmítli, je zavedení klouzavého mandátu poslance, jak o něm mluví hnutí ANO, snížení věku pro aktivní volební právo na 16 let či snížení věku pro kandidáta do Senátu či uchazeče o funkci prezidenta na 35 let. Většinově právníci také nesouhlasí s tím, aby zanikl mandát zákonodárce po jeho pravomocném odsouzení. Vycházejí z toho, že beztrestnost není podmínkou pro získání mandátu. Shodli se také na tom, že by neměly být omezeny pravomoci vlády, které byla vyslovena nedůvěra či nebyla vyslovena důvěra. Odmítli upravovat na ústavní úrovni postavení nezávislých správních úřadů či postavení ombudsmana a detailně upravovat pravomoci územní samosprávy.

Debat se od počátku letošního roku zúčastnily desítky právníků, například experti na ústavní právo Gerloch, Václav Pavlíček, Zdeněk Jičínský a Jan Wintr, šéfové nejvyšších soudů, členové státního zastupitelství a pedagogové právnických fakult. Při první debatě se odborníci shodli na tom, že celková revize ústavy potřebná je. Jak dnes uvedl Gerloch, musí být ale komplexní a hluboce prodiskutovaná. Nejbližší možný termín vidí v polovině mandátu vlády, která vzejde z říjnových sněmovních voleb.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články