Ke zrušení silniční daně i biosložky v palivech je nutná novela zákona
Praha 10. března (ČTK) - Ke zrušení silniční daně je potřeba novela zákona o silniční dani, kterou má předložit ministerstvo financí. Pro zrušení povinnosti přidávat biosložku do paliv je nutná novela zákona o ochraně ovzduší.
Předložit ji má ministerstvo životního prostředí (MŽP), uvedl dnes na dotaz ČTK mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Že bude tento zákon třeba změnit, potvrdilo následně také MŽP.
Podnikatelé nebudou muset podle Weisse hradit za silniční daň již dubnové zálohy za první čtvrtletí, buďto včasným schválením novely zákona, anebo dočasně generálním pardonem ministra financí.
Vláda v reakci na růst cen ve středu rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Podle dopravců jsou ale opatření nedostatečná, požadují dočasné stanovení maximálních cen a následné snížení spotřební daně. Zemědělský svaz uvedl, že zrušení přimíchávání biosložky do paliv je špatný krok, který se v cenách pohonných hmot neprojeví a zvyšuje závislost na dovozu ruské ropy.
Předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček dnes upozornil, že distributoři pohonných hmot budou muset nadále přimíchávat biosložku do paliv. Ukládá jim to zákon, podle kterého musí snižovat emise z paliv. Zákon by se musel nejdříve změnit, dodal Indráček. Ministerstva financí i životního prostředí informaci následně potvrdila.
“Středeční návrh vlády je velmi čerstvý a pro jeho splnění bude samozřejmě nutné upravit zákon o ochraně ovzduší,” napsal ČTK Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP. “Výjimka Evropské komise nutná nebude, protože evropská legislativa neukládá členským státům povinnost vyžadovat nějaký minimální podíl biopaliv přimíchávaných do pohonných hmot,” dodal.
Cenu benzinu a nafty tvoří několik složek. Zejména to je cena ropy, která záleží na typu ropy (dražší bývá ropa s nižším obsahem síry), dále spotřební daň (u benzinu to je 12,84 Kč na litr, u nafty 9,95 Kč na litr), daň z přidané hodnoty ve výši 21 procent (počítá se z ceny zahrnující spotřební daň), cena za dopravu, zpracování v rafinerii, dopravu do čerpacích stanic, dále marže zpracovatelů ropy a marže čerpacích stanic (pohybuje se okolo jedné koruny na litr).
Ceny pohonných hmot v Česku dál zvyšují svá maxima. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stojí průměrně 46,64 Kč, litr nafty už je za více než 49 korun. Od minulé středy benzin zdražil o více než sedm korun, nafta o více než deset Kč. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.
Biopaliva do evropské legislativy zavedla poprvé směrnice z roku 2003, později pravidla upravily čtyři další, přijaté unií v letech 2009 až 2018. Přimíchávání biosložek do pohonných hmot bylo v Česku v souladu se směrnicemi EU zavedeno v roce 2007 pro naftu, o dva roky později se zavedlo i pro benzin. Česko se v roce 2009 podobně jako další členské země EU zavázalo k tomu, že do roku 2020 nahradí deset procent benzinu a nafty v dopravě obnovitelnými zdroji.
Europoslanci v listopadu 2019 schválili závazný cíl 32 procent energií z obnovitelných zdrojů v roce 2030, v dopravě to má být nejméně 14 procent. Soubor předpisů stanovuje pravidla postupného přechodu od využívání některých biopaliv z potravinářských plodin na biopaliva druhé generace, která jsou vytvářena z nepotravinářských zdrojů a jsou šetrnější k životnímu prostředí.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



