Verdikt soud zveřejnil loni v polovině prosince, napsal dnes server deníku Hospodářské noviny (HN). Podle oslovených právníků je nový výklad zcela v rozporu s tím, jak soudy poškození pověsti firem řešily dosud, píše web. Senát vedený předsedou Pavlem Horákem argumentoval tím, že nový občanský zákoník platný od roku 2014 tento nárok výslovně nejmenuje.
"Závazek k ochraně tohoto práva nevyplývá ani z ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ani z práva unijního," konstatoval Horákův senát v usnesení dostupném na stránkách Nejvyššího soudu. Týká se sporu pražské firmy, která se cítila poškozena kritickými články ochranářského spolku o dopadech její práce na životní prostředí. A zmíněnou "mezeru" v občanském zákoníku přitom vyložil tak, že na odčinění nemajetkové újmy nemá právnická osoba nárok.
Výklad bude mít podle serveru široký dopad do praxe, názor Nejvyššího soudu totiž musí v jiných kauzách respektovat i všechny podřízené soudy. A podobné případy, kdy poškozené firmy získaly vysoké částky jako odškodnění nemajetkové újmy, byly dosud běžné. "Pokud by nynější rozhodnutí Nejvyššího soudu prošlo beze změny testem u Ústavního soudu, sesypou se domino efektem všechna soudní rozhodnutí, která lze ještě revidovat," sdělil HN advokát František Vyskočil, který se na náhradu nemajetkové újmy specializuje. Právníci míní, že firmy se kvůli tomu budou snažit domoci odškodného podáváním trestních oznámení.
Deník připomíná, že paradoxně před dvěma týdny, tedy již po zveřejnění uvedeného rozhodnutí, přiznal Městský soud v Praze čtvrtmilionové odškodné pečovatelskému domu v Měšicích u Prahy. Zaplatit mu ho má aktivistka Jana Peterková za lživé tvrzení, že při očkování v domově zemřelo několik seniorů. Soud přitom žalobě vyhověl automaticky, protože Peterková ignorovala předvolání a k líčení nepřišla. Právě rozsudek vynesený takzvaně pro zmeškání se přitom dá jen obtížně zvrátit. Žalovaný musí prokázat, že jednání nezmeškal vlastní vinou. I přesto má ale Peterková podle právníků šanci na to, že povinnost platit odškodné ji mine. Podle Vyskočila může argumentovat právě uvedeným názorem Nejvyššího soudu, který by měl odvolací soud vzít v potaz a povinnost platit odškodné zrušit.
Diskuze k článku ()