Články s tagem: pomluva

Tento článek má za cíl veřejnosti přiblížit, jakým způsobem se lze bránit proti falešným recenzím. Jak postupovat, pokud někdo tímto způsobem poškozuje vaše podnikání či značku? Právo nabízí hned několik možností.

V českém trestním právu je poskytována ochrana vážnosti, cti a dobré víry fyzické osoby před pomluvou, která by mohla vážným způsobem ohrozit její společenský a rodinný život. Jedná se o mravní hodnoty člověka, které požívají ochrany v článku 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech a článku 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

V dnešním světě moderních technologií nabývá známý citát Josepha Goebbelse: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“[1] daleko větších rozměrů než kdy dříve. Ani v tento moment si nemůžete být jisti, že jste právě namísto informace nepřijali dezinformaci. Většina článků sice připisuje onen zmíněný citát právě Goebbelsovi, ale objevíme i stránku, která toto tvrzení opodstatněně vyvrací.[2] Pokud je pravdou, že výrok o stokrát opakované lži doopravdy nepronesl Goebbels, platí citát v tomto případě dvojnásobně.

V první části článku byl uveden skutečný případ poškozeného Adama (smyšlené jméno), který se stal terčem dehonestující pomluvy na pracovišti. V nynějším článku se dozvíte další vývoj případu.

Je ukládání trestní sankce za pomluvu v dnešní společnosti stále žádoucí a udržitelné, zejména s ohledem na možné negativní důsledky pro práci médií a konkrétních novinářů při informování o záležitostech veřejného zájmu?

Jakým způsobem se bránit proti pomluvě na pracovišti v případě, kdy pomluva cílí od anonymního autora vůči konkrétní osobě? Tentokrát se nebudeme pohybovat jen v akademických teoriích, ale budeme vycházet ze skutečných událostí.

Co mají společného pirát, přítelkyně Aquamana, uříznutá špička prstu a 💩 v posteli?

Brno/Praha 26. ledna (ČTK) - Firmy nemají nárok na peněžité odškodnění za pomluvu, tedy uznání takzvané nemajetkové újmy, rozhodl Nejvyšší soud.

Trestní stíhání pro pomluvu je na místě pouze u nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze řešit prostředky soukromého práva a které zřetelně přesahují míru obvyklých lží a nepravd, jež o sobě lidé šíří.

U trestného činu podvodu se judikatura zabývala možnostmi dopustit se jej v rámci určitého právního řízení častěji, byť se typicky nejednalo o právo na obhajobu, ale o nepravdivá tvrzení vznesená v rámci civilního řízení či řízení správního.

Tento článek navazuje na článek „Trestněprávní meze lži při obhajobě v trestním řízení“, v němž jsem se zabýval obecnými východisky trestněprávních limitů vědomě nepravdivých výroků v rámci obhajoby v trestním řízení. Tento článek se bude blíže zabývat jednotlivými trestnými činy, jež obsahuje zvláštní část zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen tr. zák.), které tímto způsobem lze spáchat.

Nové rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Pihl proti Švédsku se týká odpovědnosti provozovatelů nekomerčních blogů za difamační komentáře.

Přes šedesát poslanců Parlamentu ČR, zejména z KSČM a vládních stran ANO a ČSSD, se podepsalo pod návrh na znovuzavedení trestného činu, který by měl chránit hlavu státu před hanobením a urážkami ze strany veřejnosti. Podle některých předkladatelů návrhu, v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM), by měl mít trest za hanobení prezidenta především výchovný charakter. Nabízí se otázka, jestli je hrozba trestu ročního odnětí svobody opravdu tím správným výchovným opatřením?

Více než v polovině zemí Evropské unie existuje trestněprávní postih za pomluvu. International Press Institute (IPI) vydal v červenci 2014 souhrnnou zprávu (aktualizovanou v březnu 2015) s komparací úpravy trestného činu pomluvy v evropských zemích, jejich vztahu k civilněprávní úpravě ochrany osobnosti a standardům práva na svobodu projevu.

V současné době se zdá, že odstranění trestného činu pomluvy z trestního zákoníku není v centru pozornosti českých zákonodárců a případná změna situace je zatím v nedohlednu. Přesným opakem je však tato problematika na mezinárodní úrovni, kde mezinárodní organizace již řadu let apelují na dekriminalizaci této skutkové podstaty.