Soud potvrdil tři roky hackerovi, který nabízel obří úplatek
Brno 13. prosince (ČTK) - Nejvyšší soud potvrdil tříletý nepodmíněný trest hackerovi Petru Křístkovi, který nabízel obří úplatek policistovi. Za vrácení harddisku s digitální kryptoměnou bitcoin mu slíbil v tehdejším přepočtu 384 milionů korun. Policista vše nahlásil nadřízeným. Nejvyšší soud rozhodoval neveřejně na podzim, nyní zpřístupnil odůvodnění ve své databázi.
Verdikt nad Křístkem vynesl Městský soud v Brně a potvrdil ho jihomoravský krajský soud. V následném dovolání k Nejvyššímu soudu muž zpochybnil rozsah dokazování i hodnocení důkazů. Poukazoval také na to, že šlo o policejní provokaci. S tím ale Nejvyšší soud nesouhlasil.
“Pokud policista vstoupí do kontaktu s pachatelem a určitým způsobem ovlivňuje jeho jednání, vždy se tak může stát výlučně na podkladě zákona, formou a v rozsahu zákonem stanoveném. Tento vstup policie musí mít charakter pasivního jednání, aby pachatele nepodněcovalo k realizaci toho, co sám nemá v úmyslu konat,” stojí v usnesení. Všechny podmínky podle soudu policisté v Křístkově případu splnili.
V kauze figuroval ještě druhý obžalovaný František Laššák, který se proti prvoinstančnímu rozsudku neodvolal. Soud jej poslal do vězení na dva roky s tříletou podmínkou.
Podle pravomocného verdiktu kontaktoval policistu člověk, který věděl o vyšetřování počítačového hackera ze severní Moravy Křístka. V minulosti už byl Křístek třikrát trestaný, ve vězení byl za podvody založené na počítačových znalostech.
Kriminalisté Křístkovi v roce 2015 při domovní prohlídce zabavili i harddisk, na kterém byla údajně uložena zašifrovaná data vedoucí k 3284 bitcoinům. Pomocí úplatku chtěl Křístek získat data zpět. Závěrečná nabídka činila polovinu hodnoty bitcoinů na disku, v tehdejším přepočtu 384 milionů korun. Tehdy už ale všechno monitorovala policie.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



