JUDr. Ph.Dr. Jakub Valc Ph.D., LL.M.

Článek se za pomoci analýzy a komparace dotčené právní úpravy zabývá problematikou komercializace procesu dárcovství pohlavních buněk v České republice a okolních státech. Ukazuje, že absence jednoznačných pravidel na evropské úrovni vede k tomu, že národní zákonodárci mohou všeobecně formulované požadavky na zachování altruismu a solidarity dárcovství konkretizovat.

Využívání pohlavních buněk od dárců se již stalo neodmyslitelnou součástí asistované reprodukce.

Tento článek se zabývá vývojem právní úpravy umělého ukončení těhotenství v Polsku, která je dlouhodobě považována za jednu z nejpřísnějších v Evropě.

Náhradní mateřství lze již v dnešní době považovat za jednu z běžných součástí asistované reprodukce, se kterou je z povahy věci spojena řada kontroverzí. Cílem našeho článku bude poukázat na skutečnost, že využívání daného způsobu získání dítěte je kromě diskutovaných eticko-právních problémů spojeno rovněž s často opomíjenými důsledky psychosociálního charakteru.

Jaký je status embrya a plodu? Tato otázka je od nepaměti objektem zájmu nejen právníků, ale také odborníků z jiných vědních oborů. Přestože se znalosti ohledně okolností vzniku a vývoje lidského života během prenatálního období díky technologickému pokroku značně rozšířily, stále neexistuje shoda ohledně toho, kdy a na základě jakých kritérií se každý z nás stal kdysi osobou a nositelem práv.

Právo na soukromí je považováno za jedno ze základních práv každého člověka a je chráněno nejen na mezinárodní či ústavní, ale také zákonné úrovni. V tomto kontextu je možné vycházet rovněž z právní úpravy zakotvené v novém občanském zákoníku, který na více místech poskytuje soukromoprávní ochranu osobnosti člověka.

Interrupce, které jsou v rozporu se svoji podstatou často označovány jako umělá přerušení těhotenství, byly vždy významným etickým a právním problémem. Bez ohledu na existenci více vzájemně vyhrocených přístupů můžeme nicméně v rámci historického vývoje pozorovat spíše tendence k jejich postupné liberalizaci.

Problémy spojené s nízkou porodností jsou již dlouhou dobu celospolečenským tématem, které v kontextu vývoje moderních biomedicínských technologií úzce souvisí s metodami asistované reprodukce, zejména umělého oplodnění, které je v rámci diskurzu považováno za jedinou spolehlivou léčbu neplodnosti. Nehovoří se však příliš o tom, že s jeho realizací je spojeno mnoho etických a právních otázek, které souvisejí s nerespektováním integrity a důstojnosti lidského embrya.