Dotace až 2.250,- EUR na ochranu duševního vlastnictví v roce 2022
Pro malé a střední podniky (SME) je i pro rok 2022 připravena podpora z Evropské komise, která je zprostředkována Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a národními úřady průmyslového vlastnictví.
Úřad průmyslového vlastnictví ČR se účastní kompletního programu podpory COSME FUND, a proto se mohou tohoto dotačního programu zúčastnit také malé a střední podniky z České republiky.
Z programu COSME FUND jsou pro rok 2022 opětovně rozdělovány malým a středním podnikům finanční prostředky Evropské komise a EUIPO na ochranu průmyslového vlastnictví.
Na základě tohoto dotačního programu je možné na ochraně duševního vlastnictví ušetřit až 2250 EUR. Malé a střední podniky mohou získat dotace na:
- Patenty
- ochranné známky
- průmyslové vzory
- pomoc se strategií v oblasti duševního vlastnictví (IP scan)
Dotace jsou poskytovány prostřednictvím těchto voucherů:
I. Voucher 1 v hodnotě 1.500,- EUR, který zahrnuje:
Proplacení 90 % služby IP scan - nákladů na služby předběžné diagnózy v oblasti duševního vlastnictví poskytnutých prostřednictvím úřadů duševního vlastnictví EU.
Proplacení 75 % poplatků za přihlášky ochranných známek a průmyslových vzorů podané na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni a 50% poplatků za mezinárodní přihlášky ochranných známek a průmyslových vzorů.
II. Voucher 2 v hodnotě 750,- EUR, který je možné použít na dotace národních patentů. Národní patenty jsou dotovány z 50 %.
Žádosti o dotace je možné podávat od 10. 1. 2022 do 16. 12. 2022. Malý a střední podnik může žádat o dotace z SME Fund jednou ročně.
O dotace se žádá na webových stránkách Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví https://euipo.europa.eu/ohimportal/en/online-services/sme-fund, a to podle tohoto schématu:
O dotace byl již v roce 2021 mezi malými a středními podniky, které uvažovaly o ochraně svého duševního vlastnictví, poměrně značný zájem. Tento dotační program jim totiž umožnil s velmi nízkými náklady provést podrobnou analýzu jejich podnikatelského potenciálu, pokud jde o práva k duševnímu vlastnictví a mohly si registrovat své první nebo i další ochranné známky a průmyslové vzory.
Za největší přidanou hodnotu však podniky obvykle považovaly službu IP scan, která jim objasnila všechny souvislosti týkající se nakládání s autorskými a průmyslovými právy v rámci jejich podniku, pravidla licenční politiky, ochrany obchodního tajemství, know-how a způsoby jejich ochrany před konkurencí.
O dotace je možné v roce 2022 požádat pouze v období od 10. 1. 2022 do 16. 12. 2022.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
