Funkční měna v účetních předpisech od 1.1.2024
Účetní jednotky mají nově možnost vést účetnictví v cizí měně, je-li pro ně tzv. funkční měnou. Proč by se měla účetní jednotka pro změnu měny rozhodnout?
Účetní jednotky mají nově možnost vést účetnictví v cizí měně (konkrétně v eurech, amerických dolarech nebo britských librách), pokud je pro ně cizí měna tzv. funkční měnou. Tou se rozumí primární měna ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí. Koncept funkční měny vychází z Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Změnu měny je možné provést jen k prvnímu dni účetního období.
Je již vcelku jasné, kdo může změnu provést a jaká jsou kritéria při určení funkční měny. Proč by se měla účetní jednotka pro změnu měny rozhodnout?
Hlavní výhodou zavedení funkční měny je podstatná eliminace realizovaných a nerealizovaných kurzových rozdílů. Koncept cizích měn a kurzových rozdílů zůstává zachován. Česká koruna se následně chová jako cizí měna. V případě, že je účetní jednotka součástí mezinárodní skupiny, představuje zavedení stejné funkční měny ve skupině velké zjednodušení přípravy interních skupinových reportingů a konsolidačních závěrek.
Na novelu Zákona o účetnictví zatím ale příliš nereagují daňové předpisy. Evidence pro účely DPH musí být nadále vedena v českých korunách, DPH se platí v českých korunách, také ostatní daně se počítají a platí v české měně (daň z příjmů ze závislé činnosti a pojistné).
Při výpočtu daně z příjmů právnických osob se bude vycházet z výsledku hospodaření v cizí měně. Státní správa zatím neumožňuje formulář daňového přiznání vyplnit v cizí měně, takže se hodnoty přepočtou závěrkovým kurzem ČNB na české koruny.
Daň z příjmů právnických osob bude možné zaplatit v korunách nebo v cizí měně. Nedoplatky nebo přeplatky z titulu kurzových rozdílů nebudou vznikat, resp. nevznikne nárok na jejich vrácení.
Přepočet se nevyhne ani stávajícím limitům / kritériím. Účetní kritéria uvedená v české měně, např. kategorizace účetní jednotky nebo limity pro povinný audit se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočtou kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.
Zdroj: https://www.mfcr.cz
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
