Genderové kvóty aneb další ESG výzva pro kotované společnosti
Po téměř deseti letech debat došlo na evropské půdě ke schválení Směrnice EU o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností. Směrnice, v zahraničí známá pod označením „Women on Boards Directive“, představuje další z řady připravovaných compliance povinností s přesahem do tématu ESG, kterým rezonuje i téma genderové rovnosti a rovnosti odměňování.
Co je cílem směrnice?
Cílem směrnice je zvýšit počet žen jakožto nedostatečně zastoupeného pohlaví ve vedení společností. Vyšší počet žen podílejících se na přímém rozhodování má dle Evropské unie nejenom zajistit rovnost příležitostí a odměňování pro muže a ženy, ale rovněž zlepšit správu a řízení společností (corporate governance), přilákat do firem víc ženských talentů, a tím zvýšit konkurenceschopnost a růst evropské ekonomiky.
Na koho se bude nová směrnice vztahovat?
Směrnice dopadá na společnosti se sídlem v některém členském státě EU, jejichž akcie jsou v jedné či více členských státech EU přijaté k obchodování na regulovaném trhu, tj. evropské kotované společnosti. Nevztahuje se na mikropodniky a na malé a střední podniky.
Jaké kvóty budou muset kotované společnosti dodržovat?
Členské státy mají dle směrnice zajistit, aby se na kotované společnosti vztahoval jeden z těchto cílů:
- osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají nejméně 40 % míst nevýkonných členů orgánů společnosti (typicky např. nevýkonný člen dozorčí rady),
- osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají nejméně 33 % všech míst v jejich orgánech (tj. míst výkonných i nevýkonných členů orgánů společnosti).
Další články
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
