Letní miniseriál na téma práv cestujících pro případ zrušení či zpoždění letu – díl druhý Zdroj: AdobeStock

Letní miniseriál na téma práv cestujících pro případ zrušení či zpoždění letu – díl druhý

V předchozím díle letního miniseriálu jsme se zabývali unijní legislativou, která vymezuje základní hmotněprávní nároky cestujících zpožděných a zrušených letů.

Karolina Drachovská

Karolina Drachovská

redaktorka

Karolina Drachovská

redaktorka

První díl dostupný zde. Dnes nás čeká vhled do tajů procesních postupů. Níže tedy přikládám recept pro cestující, kteří se cítí být dotčeni postupem svých aerolinek.

Procesní kuchařka, aneb z čeho budeme vařit 

Než půjdeme k soudu …

Cestující, kteří se domnívají, že jsou oprávněni si stěžovat na leteckou společnost, nejprve zašlou stížnost letecké společnosti, jež daný let provozuje. K tomuto kroku lze využít volně přístupný návodný formulář. Štěstí přeje připraveným, a proto je – zejména pro případ následného sporu – záhodno uchovávat veškeré cestovní dokumenty a rovněž více než doporučuji uschovat kopii daného formuláře.

V případě, že letecká společnost do šesti týdnů od data přijetí stížnosti neodpoví, či pokud nejsme s odpovědí spokojeni, je dalším krokem zaslání výše specifikovaného formuláře vnitrostátnímu orgánu odpovědnému za prosazování právních předpisů v členském státě (dále jako „úřad”), ve kterém k události došlo.[1]

Byť se mohou pravomoci úřadů v jednotlivých státech lišit, nejsou tyto zpravidla oprávněny rozhodovat o konkrétním nároku, který by cestující vůči aerolinkám mohl uplatnit. Nejsme-li tak s reakcí letecké společnosti spokojeni ani poté, může být záležitost dále řešena před soudem či cestou alternativního řešení sporů. V případě mimounijních leteckých dopravců je doporučení hodné obrátit se rovnou na Evropské spotřebitelské centrum, jež může s případnou stížností pomoci. 

Cesta soudní 

V případě letu v rámci území EU upravuje příslušnost pro podání žaloby Nařízení Brusel I bis, které ve své intenci nabízí hned dvě možné varianty, ze kterých je žalobce oprávněn vybírat. Dle čl. 4 Nařízení Brusel I má žalobce možnost podat žalobu k soudu v místě sídla žalované letecké společnosti [bude-li k žalobě pasivně legitimována společnost Smartwings, a. s. (dříve jako Travel servis a. s.), příslušným dle tohoto pravidla bude Obvodní soud pro Prahu 6]. Druhá varianta dává žalobci možnost volby, zda se s žalobou obrátí na vnitrostátní soud v místě odletu, či v místě příletu, která jsou sjednána ve smlouvě o přepravě.[2] Konkrétní průběh řízení (např. procesní lhůty) se pak řídí dle procesněprávních předpisů daného členského státu. 

Závěrem

Na předchozích řádcích letního cestovatelského miniseriálu jsem se pokusila shrnout odpovědi na základní otázky vyvstávající v případě zrušení či zpoždění letu. Inspiračním zdrojem mých úvah bylo zejména v úvodu citované Nařízení doplněné o závěry vrcholné lucemburské soudní stolice, jež na danou problematiku pohlíží spíše „extenzivníma očima”, přičemž následkem tohoto přístupu byly stanoveny poměrně přísné mantinely pro výklad striktní odpovědnosti leteckých dopravců. Lze tak shrnout, že postižení cestující se svých práv dovolají se stále větší pravděpodobností. Jinými slovy, to, že dotčený cestující v případě komplikací dosáhne kompenzace, je více než pravděpodobné.


[1] V ČR je takto určeným orgánem Úřad pro civilní letectví, kompletní seznam orgánů a kontakty naleznete zde.

[2] K tomu blíže vizte bod 8 Pokynů pro výklad nařízení.

procesní právo nařízení Brusel I letecká doprava nařízení EU

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.
Hodnotilo 8 čtenářů

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články