Návrh nové české legislativy v oblasti zdravotnických prostředků: adaptace EU nařízení a zcela nová úprava reklamy
V souvislosti s adaptací nových nařízení Evropské unie o zdravotnických prostředcích[1] byl uveřejněn jednak návrh zcela nového zákona o zdravotnických prostředcích, který má regulovat obecné zdravotnické prostředky, jednak návrh novely stávajícího zákona o zdravotnických prostředích, který by měl nově změnit název a upravovat pouze diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.
Nad rámec požadavků evropských nařízení se nově také navrhuje specifická národní úprava regulace reklamy na zdravotnické prostředky. Uvedené návrhy se nyní nacházejí ve vnějším připomínkovém řízení. Dle navrhovaného znění by měly vstoupit v účinnost k 26. květnu 2020.
Zákon o (obecných) zdravotnických prostředcích
S ohledem na přímou aplikovatelnost Nařízení o zdravotnických prostředcích návrh nového zákona reguluje pouze oblasti úpravy zdravotnických prostředků, které uvedené nařízení umožňuje na národní úrovni upravit nebo které vůbec neupravuje. Zákon se vztahuje pouze na obecné zdravotnické prostředky, tedy nikoli na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.
Návrh upravuje mimo jiné dílčí aspekty klinického hodnocení, ohlašovací povinnost distributorů a osob provádějících servis, a dále též předepisování, výdej, používání (včetně instruktáže zdravotnického personálu) a servis zdravotnických prostředků. V některých těchto oblastech návrh přináší dílčí změny oproti současné úpravě. Navrhován je také zákaz obnovy zdravotnických prostředků na jedno použití na území České republiky.
Zákon o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro
Navrhuje se, aby původní zákon o zdravotnických prostředích do účinnosti Nařízení o in vitro zdravotnických prostředcích, tedy do 26. května 2022, změnil název a upravoval pouze diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. Důvodem je skutečnost, že až do účinnosti uvedeného nařízení je třeba ponechat v platnosti dosavadní regulaci diagnostických zdravotnických prostředků in vitro založené na EU směrnici 98/79/ES.[2]
Návrh novely přejímá i některé novinky obsažené v návrhu nového zákona o (obecných) zdravotnických prostředcích.
Novela zákona o regulaci reklamy
Navrhuje se zcela nová, specifická úprava reklamy na zdravotnické prostředky (jak na obecné zdravotnické prostředky, tak na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro), která je značně inspirována regulací reklamy na léčivé přípravky.
Návrh zahrnuje mimo jiné následující:
– zvláštní pravidla pro reklamu zaměřenou na odborníky:
- stanoví se specifické obsahové náležitosti reklamy;
- lze ji šířit pouze prostřednictvím komunikačních kanálů určených převážně pro odborníky;
- zakazuje se poskytovat v souvislosti s reklamou dary odborníkům; a
- pohoštění a ubytování poskytované odborníkům v rámci odborných setkání či kongresů musí být přiměřené;
– zvláštní pravidla pro reklamu zaměřenou na širokou veřejnost:
- stanoví se specifické obsahové náležitosti reklamy;
- zakazuje se doporučování s odkazem na doporučení vědců, zdravotnických odborníků či celebrit;
- zakazuje se propagace (včetně poskytování vzorků) zdravotnických prostředků určených pro použití zdravotnickým pracovníkem a zdravotnických prostředků vydávaných výhradně na poukaz či žádanku; a
- zavádí se řada dalších dílčích zákazů v této oblasti po vzoru regulace reklamy na léčivé přípravky;
– omezení přípustnosti srovnávací reklamy na zdravotnické prostředky pouze na osoby oprávněné zdravotnické prostředky předepisovat či vydávat; a
– zákaz reklamy na hrazené zdravotnické prostředky ve formě soutěže, loterie nebo jiné podobné hry spočívající v množství předepsaných, vydaných nebo použitých zdravotnických prostředků.
Dozor nad reklamou na zdravotnické prostředky má být nově svěřen Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2015 o zdravotnických prostředcích s účinností ke dni 26. května 2020 („Nařízení o zdravotnických prostředcích“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro s účinností ke dni 26. května 2022 („Nařízení o n vitro zdravotnických prostředcích“).
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
Další články
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.




