Nová oznamovací povinnost pro digitální platformy
Množství údajů, které musí digitální platformy vykazovat, je značné. Spadá ta Vaše do působnosti DAC7?
Směrnice DAC7
Všichni provozovatelé digitálních platforem umístěných v EU i mimo ni, kteří umožňují prodej zboží a vybraných služeb přes jejich webové rozhraní, budou nově čelit oznamovací povinnosti plynoucí z DAC7. Tato povinnost se ovšem netýká pouze provozovatelů digitálních platforem, s DAC7 se totiž v pozici prodejce může setkat skoro každý. Digitální platformy, se kterými běžní prodejci obchodují, je totiž mohou požádat o relevantní informace či dokumentaci.
V oznámení se budou uvádět zejména informace o platformě a jejím provozovateli, dále pak o prodejci a realizovaných transakcích. Oznámení se bude se podávat vždy do 31. ledna roku následujícího po roce, za který dochází k oznámení. První reporting digitální platformy podají za rok 2023 – a to do 31. ledna 2024.
Co je DAC7?
Jedná se v pořadí již o šestou změnu směrnice o správní spolupráci v oblasti daní 2011/16/EU (DAC), která byla přijata v březnu 2021 Radou Evropské unie. Cílem této změny je zavedení reportovací povinnosti provozovatelů digitálních platforem ohledně příjmů vybraných prodejců a následné automatické výměny těchto informací mezi členskými státy.
Členské státy EU jsou povinny tuto směrnici implementovat do lokální legislativy do 1. ledna 2023. V České republice již novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní prošla legislativním procesem a 23. listopadu 2022 byla odeslána k publikaci ve sbírce zákonů.
Obsah oznámení
Oznamovací povinnost směřuje na čtyři sféry digitálního podnikání:
- Poskytnutí (pronájem) nemovitého majetku, včetně obytného i komerčního, jakož i jakéhokoli jiného nemovitého majetku a parkovacích míst
- Poskytnutí osobní služby (práce fyzické osoby založené na čase nebo úkolu, přičemž není podstatné, jestli je služba poskytována v on-line nebo fyzickém prostředí)
- Poskytnutí dopravního prostředku (možnost využití dopravního prostředku bez řidiče, neboť poskytování dopravní služby řidičem je osobní službou)
- Prodej zboží (hmotné věci a zvířata)
Novela zavádí povinnost oznamovat vybrané informace za uplynulý kalendářní rok, zejména identifikaci prodejce a jejich příjmů a výdajů, které mají v souvislosti s používáním dané platformy. Takto oznámené informace budou automaticky předány příslušným orgánům státu do dvou měsíců od konce oznamovaného období.
Výjimky z oznamovací povinnosti
Povinnost nedopadne na platformy, které zákazníka pouze přesměrují na e-shop dodavatele, od něhož si spotřebitel zboží či službu pořídí napřímo (například v rámci možnosti nákupu na srovnávacích portálech, kde „srovnávač“ pouze odkáže na možnost zakoupit daný produkt u jiných prodejců), a dále na případy, kdy tržiště samo zboží nakoupí a poté prodává pod vlastním daňovým identifikačním číslem, na vlastní odpovědnost.
Návrh zákona dále počítá s několika výjimkami pro prodejce, kteří budou z oznamovací povinnosti vyloučeni. Například se jedná o veřejnoprávní subjekty, subjekty kótované na burze, či prodejce, kteří prodají zboží za méně než 2.000,- EUR a zároveň uskuteční na dané platformě méně než 30 transakcí.
Následky nedodržení
Dojde-li ze strany provozovatele platformy k porušení oznamovací povinnosti, může dle v současnosti navrhované úpravy čelit za každé porušení pokutě ve výši až 60 000 EUR. Celková výše pokuty tak může dosáhnout dle počtu porušení i výrazně vyšších částek.
Závěrem
Množství údajů, které musí digitální platformy vykazovat, je značné. Proto doporučujeme následující:
- včas posoudit, zda se vaše společnost kvalifikuje jako provozovatel digitální platformy, která spadá do oblasti působnosti DAC7
- určit informace, které vaše společnost potřebuje ke splnění povinností vyplývajících z DAC7
- určit, jak by měl být nastaven proces a monitorování dodržování povinností, abyste mohli své povinnosti plnit i v budoucnu

Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



