Nová pravidla pro skupinové financování (crowdfunding)
Dne 10. listopadu 2021 vstoupí v účinnost nová pravidla pro tzv. crowdfunding dopadající na podnikatele a malé a střední podniky do částky 5 mil. EUR.
Dne 10. listopadu 2021 nabyde účinnosti nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 přinášející nová pravidla pro tzv. crowdfunding, který je stále častější formou alternativního financování pro různé skupiny subjektů.
Cílem nařízení, které je koncipované jako výjimka z režimu poskytování investičních služeb (MiFID II) a z regulace veřejné nabídky cenných papírů (nařízení o prospektu) a které se bude vztahovat na veřejné nabízení převoditelných cenných papírů a dluhové financování (různé formy úvěrů a zápůjček) prostřednictvím online platforem, je zejména harmonizace právní úpravy v jednotlivých členských zemích EU a zjednodušení přeshraničního poskytování služeb skupinového financování, když národní právní řády dosud specifickou právní úpravu tohoto skupinového financování neobsahovaly. Působnost nařízení je však omezena pouze na ty crowdfundingové projekty, kde financování hledá podnikatel, nikoli spotřebitelé, a to pouze do částky 5 mil. EUR za 12 kalendářních měsíců na 1 projekt.
Nařízení zavádí novou licencovanou kategorii poskytovatelů služeb skupinového financování a zavádí podmínky, za nichž bude možné služby skupinového financování poskytovat.
Na základě nařízení bude třeba plnit stanovená pravidla za účelem ochrany investorů, AML povinnosti, obezřetnostní a další předpoklady, která však nejsou na kapitálovém trhu ničím neobvyklým.
Crowdfundingové platformy, na které bude nové nařízení dopadat, budou povinny požádat o povolení k činnosti nejpozději do 10. 11. 2022. Není vyloučeno, že uvedená lhůta bude ještě prodloužena.
Zdroj: bnt journal
_
_
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




