Online zakládání obchodních společností, aneb digitalizaci zase o kousek blíž…
Digitalizační směrnice EU přináší možnost vytvořit obchodní společnost, včetně splacení základního kapitálu, odkudkoli, třeba ze zahrady nebo chalupy. Postačí pouze internet.
Dne 31. 7. 2019 vstoupila v platnost tzv. digitalizační směrnice EU (směrnice 2019/1151 ze dne 20. 6. 2019), která pro všechny členské státy EU zavádí jednotná pravidla pro vytváření společností online, online zápis poboček do rejstříku a online ukládání listin a údajů.
Úprava směrnice dopadá primárně na společnosti s ručením omezeným a má za cíl zjednodušení vytváření obchodních společností a podporu podnikání díky snížení nákladů, času a administrativní zátěže. V případě akciových společností bude záležet na tom, zda se zákonodárce rozhodne využít možnosti a online založení pro ně neaplikovat nebude.
V souvislosti s online zakládáním společností bude ČR muset vytvořit podrobná pravidla a tzv. jednotnou digitální bránu, kde poskytne vzor příslušného zakladatelského právního jednání. Mělo by být možné připravit si i vlastní text zakladatelského právního jednání.
Pojmovým znakem online postupů podle směrnice je vyloučení osobní přítomnosti zakladatelů společnosti u notáře. Veškeré dílčí postupy musí probíhat online, včetně sepsání zakladatelského právního jednání a dalších dokumentů, vyřízení podnikatelského oprávnění a splacení základního kapitálu. Významnou novinkou, kterou směrnice přináší, je možnost online splatit základní kapitál převodem na bankovní účet u některé z bank působících v EU.
V zájmu rychlosti celého procesu by online založení společnosti (včetně zápisu do rejstříku) nemělo být podmíněno získáním živnostenského oprávnění či licence. Tyto dokumenty by se měly řešit až následně (po zápisu do rejstříku). Výjimkou je požadavek vnitrostátního práva na řádný dohled nad určitými činnostmi, zejména nad oblastmi s vyšší mírou regulace.
V legislativním plánu Vlády ČR pro rok 2020 je zákon, kterým budou ustanovení směrnice do českého právního řádu implementována, označen pracovně jako návrh zákona, kterým se mění zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Termín předložení návrhu vládě je určen na listopad 2020 a účinnost zákona se předpokládá v souladu se směrnicí, tedy k 1. 8. 2021.
zdroj: bnt journal
Další články
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
