Finanční záruka – přísnější ručení?
Ručení může být v praxi pro věřitele problematické, ve většině případů je nutno nejprve vyzvat dlužníka k plnění a ručitel má dále k dispozici veškeré námitky dlužníka.
Jistým řešením těchto problémů může být finanční záruka. Jak se tedy finanční záruka liší od ručení? Je opravdu pro věřitele výhodnější?
Běžným ručením ve smyslu § 2018 občanského zákoníku ručitel prohlašuje věřiteli, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní. Finanční záruka ve smyslu § 2029 občanského zákoníku však vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině.
Z definic obou institutů je patrný rozdíl ten, že ve finanční záruce je možné si sjednat další podmínky pro výplatu peněžité částky věřiteli. V praxi si lze představit např. podmínku, kdy výstavce bude muset uspokojit věřitele, i když dlužník dluh splní, ale pozdě. Lze si však představit i podmínku, která s dluhem dlužníka vůbec nesouvisí. Finanční záruku, na rozdíl od ručení, tak lze zcela oddělit od původního dluhu. Je nutné upozornit, že osoba, která vystavuje finanční záruku, se nazývá výstavce, nikoliv ručitel.
Důvod, proč je pro věřitele často lepší zvolit finanční záruku, je ten, že finanční záruka má bezpodmínečnou povahu (nevyplývá-li z jejího obsahu něco jiného). To znamená, že výstavce nemůže uplatnit vůči věřiteli námitky, které by vůči němu byl oprávněn uplatnit dlužník. Předchozí výzva věřitele, aby dlužník splnil dluh, se vyžaduje jen, stanoví-li to záruční listina. Výstavce má tedy jen velmi omezené možnosti obrany, pokud se na něj obrátí věřitel s tím, aby plnil.[1]
Finanční záruka dále vyžaduje sjednání maximální částky, do které se má plnit. Nelze tedy sjednat finanční záruku v neurčené maximální výši, jak to bývá běžné v ručitelském prohlášení (kde ručitel ručí např. za všechny vzniklé dluhy z dané smlouvy). Samozřejmě si však lze představit situaci, kde finanční záruka bude zajišťovat určitý obecný dluh do určité maximální výše (např. do výše 10.000.000,- Kč za všechny dluhy vzniklé z dané smlouvy). Dluh – a to i v případě ručení, nesmí být neurčitý. Jinými slovy dluh je nutno stanovit natolik určitě, aby bylo možno výkladem zjistit jeho obsah, jinak se jedná o právní jednání zdánlivé, které nevyvolá žádné právní následky. Finanční zárukou lze zajistit i dluh budoucí, nicméně i na tento dluh platí požadavek určitosti.[2]
V praxi se lze setkat s pojmem bankovní záruka. Není to však odlišný institut, je to finanční záruka, kterou poskytuje banka. [3]
Na základě výše uvedeného lze tedy uzavřít, že finanční záruka je opravdu institutem, který je pro věřitele ve většině případů výhodnější než ručitelské prohlášení. Vzhledem k nižšímu rozsahu práv pro výstavce finanční záruky však bude o to obtížnější výstavce přesvědčit, aby uzavřel finanční záruku namísto ručení.
[1] § 2035 občanského zákoníku.
[2] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3088/2008 a Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 32 Cdo 1769/2009.
Další články
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.


