Jak na poskytování digitálního obsahu po novele - 1. díl
Novela občanského zákoníku zavádí od 6. ledna nová pravidla pro smlouvy o poskytování digitálního obsahu. Zajímat by vás měla, pokud poskytujete digitální obsah spotřebitelům nebo podnikatelům. Dnes se podíváme na to, co je a není digitální obsah, jak je upraven proces zpřístupnění, proč aktualizovat digitální obsah a co byste měli upravit ve vašich smlouvách.
Co to je digitální obsah a digitální služba
Nová pravidla se na vás vztahují, pokud jste poskytovateli digitálního obsahu nebo digitálních služeb.
Digitálním obsahem jsou například videa, písničky, e-knihy, hry, mobilní aplikace nebo jiné počítačové programy. Občanský zákoník říká, že jde o věc v digitální podobě.
Poskytovateli digitálního obsahu jste jednoduše tehdy, pokud vydáváte e-knihy, vyvíjíte/šíříte počítačové i mobilní hry nebo vyvíjíte/šíříte software.
Digitální službou jsou například sociální sítě nebo SaaS (software jako služba), v rámci kterých má uživatel přístup např. k videím, podcastům, online hrám nebo k možnostem nahrávat svůj obsah. Zákon chápe digitální službu tak, že uživateli umožňuje vytvářet, zpracovávat či uchovávat data v digitální podobě nebo k nim přistupovat, sdílet data v digitální podobě nahraná či vytvořená tímto nebo jiným uživatelem této služby anebo jakoukoli jinou interakci s těmito daty.
Poskytovateli digitálních služeb jste zkrátka tehdy, pokud provozujete cloudové úložiště typu Ulož.to, streamovací platformu podobnou HBO Max či Netflix, online seznamku, pracovní portál nebo jinou aplikaci, ve které může uživatel sdílet svůj obsah nebo využívat obsahu nahraného jinými uživateli v aplikaci.
Pravidla pro digitální obsah i službu jsou obdobná. Pro zjednodušení proto budeme dále používat společný pojem „digitální obsah“.
Občanský zákoník zavádí v souvislosti se spotřebitelskými smlouvami také specifická pravidla pro tzv. věci s digitálními vlastnostmi. Jde o zboží, které je funkčně propojeno s digitálním obsahem. Třeba chytrý telefon nebo hodinky. Na věci s digitálními vlastnostmi se v zásadě použijí pravidla jako pro prodej zboží spotřebitelům.
Placení osobními údaji
Obecně se nová pravidla o digitálním obsahu použijí na smlouvy, za které dostanete zaplaceno. S placením to však není tak jednoduché. Můžete poskytovat spotřebitelům službu zdánlivě zdarma, ale když posbírané osobní údaje používáte ke svým účelům (např. pro statistiky ke zlepšování služeb nebo k reklamě), musíte se novými pravidly také řídit. Výjimkou jsou případy, kdy údaje potřebuje ke splnění smlouvy (tedy např. ke správě uživatelského účtu a poskytnutí nabízeného digitálního obsahu) nebo k plnění zákonných povinností.
Kdy se pravidla o poskytování digitálního obsahu nepoužijí
To, že v rámci svého podnikání poskytujete zákazníkům něco digitálně, ještě neznamená, že musíte nová pravidla dodržovat. Můžete spát klidněji zejména, pokud:
- poskytujete finanční služby, služby zdravotní péče či elektronických komunikací,
- poskytujete odborné služby (máte překladatelskou agenturu, děláte účetnictví, jste architekti, designéři apod.),
- bezplatně poskytujete svobodný nebo open-source software, pokud údaje poskytnuté uživatelem zpracováváte pouze pro zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability software, nebo
- pouštíte na akcích naživo např. videa nebo audionahrávky.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



