Lhůta pro zavedení Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu je v polovině. Co úprava přinese v praxi?
Jedním z důležitých cílů Evropské unie je modernizace pravidel na poli autorského práva tak, aby všichni občané a účastníci jednotného trhu mohli využívat příležitostí, které moderní technologie a zejména internet, nabízí. Na jaře loňského roku vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (dále jen „Směrnice“).
Polovina lhůty pro transpozici směrnice již uplynula – členské státy EU musí směrnici zapracovat do příslušných právních předpisů nejpozději do 6. června 2021. Přijetí Směrnice předcházela vleklá diskuse a její text se od prvotního návrhu velmi změnil. Hlavní slovo ve vyjednávání měly v závěru velké platformy pro poskytování obsahu, nakladatelé a vydavatelé nebo ochranné organizace autorské. Co bude Směrnice v praxi znamenat, přibližujeme v tomto článku.
Online sdílení obsahu
Nejdiskutovanější článek 17 (dříve známý pod číslem 13) reguluje užití chráněného obsahu poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online, jako jsou služby YouTube, Instagram, Facebook, Vimeo. Stanovuje, že tyto velké platformy musí získat k autorským dílům – zejména hudbě, videím nebo třeba streamovaným hrám – které do jejich systému nahrají uživatelé, svolení k jejich dalšímu šíření. Tyto platformy se tak stávají odpovědnými za obsah, který uživatelé do jejich digitálního prostoru nahrají. Jsou proto nuceny učinit opatření, která je této odpovědnosti pokud možno zbaví. Tato úprava budí pozornost nejvíce navrhovaným užitím filtrů, které budou analyzovat obsah nahrávaný uživateli na stránky poskytovatelů a vyhodnocovat jej z hlediska možného porušení autorských práv.
Poskytovatelé mají prakticky dvě možnosti. Mohou získat oprávnění k užití nahrávaného obsahu. Směrnice však nevyžaduje, aby takové oprávnění bylo získáno přímo od nositele práv, v úvahu tedy přichází licencování v režimu rozšířené kolektivní správy. Nicméně i v takovém případě bude vzhledem k milionům uživatelů prakticky nemožné veškerá potřebná oprávnění získat. Proto se pravděpodobně velká část poskytovatelů uchýlí k další možnosti, tedy vynaložení úsilí ke splnění požadavků stanovených v odst. 4 čl. 17. Právě tato možnost vedla k vzrušeným debatám, že úprava nejen že povede k zavedení filtrování obsahu internetu, ale že je takové ustanovení v rozporu s právem EU, včetně Listiny základních práv Evropské unie.
Obavy z negativních dopadů
Ačkoliv se sám čl. 17 snaží vyloučit některé potenciální negativní dopady, obavy z jeho implementace přetrvávají. Filtry blokující obsah totiž pravděpodobně způsobí nadměrnou blokaci zveřejnění uživatelského obsahu, zkomplikují sdílení obsahu, který spadá pod autorskoprávní výjimky a mohou omezit některé ze základních lidských svobod. Jedinými výjimkami, na které úprava nahrávání obsahu nedopadne, jsou online encyklopedie (Wikipedia) nebo např. softwarové platformy s otevřeným zdrojovým kódem (GitHub).
Prozatím zřejmě jediným fungujícím systémem, který funguje na principu filtrování obsahu, je služba ContentID provozovaná YouTube. Ani tento systém však nefunguje bezvadně, projevují se v něm výše zmíněné problémy, protože nedokáže rozlišit užití na základě výjimek a omezení autorského práva (např. parodická výjimka), nebo užití v rámci tzv. umělecké licence. Toto jsou případy, kdy uživatel skutečně může užít dílo někoho jiného bez jeho souhlasu, nicméně technické metody filtrace nejsou schopné takové užití rozpoznat. Aby to bylo možné, museli bychom požadovat, aby příslušným filtrační systém rozeznal satiru – což může být obtížný úkol i pro člověka.
Praktické dopady Směrnice
Praktickým dopadem této úpravy je riziko omezování šíření kultury obecně, limitace uměleckého vyjádření, které bude muset procházet filtračním a prověřovacím procesem, a nejasná budoucnost streamingu. V případě streamování (zejm. oblíbený streaming počítačových her) rovněž dochází k sdělování díla veřejnosti, tedy užití díla, které v případě absence souhlasu porušuje práva autora. Rovněž v tomto případě bude mít poskytovatel streamovací služby (Youtube, Twitch) povinnost opatřit si práva k streamovanému obsahu, případně výrazně limitovat možnost streamingu, což by hráče a příznivce počítačových her jistě nepotěšilo.
Problémem může být nová úprava i pro poskytovatele služeb pro sdílení online. Zejména v případě menších poskytovatelů služeb může dojít k tomu, že nebudou schopni zajistit buď potřebná autorská práva k obsahu, nebo filtraci zveřejňovaného obsahu.
V případě, že potřebujete ošetřit přenos a sdílení autorských děl na internetu nebo vytváříte autorská díla, které využívají výjimek a omezení autorského práva na internetu a potřebujete poradit, jak můžete postupovat a na co se připravit v souladu s nastupující právní úpravou, obraťte se na nás.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




