Další komplikací je, že soud rozhodne až poté, co se dítě narodí. Až na základě soudního rozhodnutí pak matrika provede změnu v rodném listě dítěte. Jak to tedy ve skutečnosti je? A co pro nás legislativci chystají do budoucna?
Současná právní úprava
Problematika určení otcovství společným prohlášením rodičů k ještě nenarozenému dítěti v případě, kdy svědčí domněnka otcovství bývalému manželovi matky je stále aktuální. Častým omylem je, že tuto situaci je možné vyřešit rychle a neformálně, když jsou všechny strany (bývalý manžel, matka, i nový partner – otec) ve shodě. Představa klientů tak často bývá, že v rodném listě bude jako otec dítěte po jeho narození uveden rovnou nový partner, tj. skutečný otec dítěte. Současná právní úprava bohužel ani za situace „souhlasu“ všech zúčastněných-matrikového otce, biologického otce a matky, žádné „neformální“ řešení nenabízí.
Podle současné právní úpravy je tak stále nutné podat návrh na soud. Podle zákona je otcem dítěte manžel matky, narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo. Zmíněné pravidlo o určení otcovství je upraveno v § 776 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) a jedná se o tzv. první domněnku otcovství. Jejímu uplatnění lze zabránit dvěma způsoby, a to souhlasným prohlášením všech účastníků (bývalý manžel, matka, nový partner – otec) dle § 777, nebo popřením otcovství dle § 789 OZ. Pokud jsou účastníci schopni se dohodnout, sepíší muži souhlasné prohlášení podle zmíněného ust. § 777, ke kterému se matka připojí a podají návrh na soud, který zahájí řízení. Jedná se o zvláštní typ zjednodušeného řízení upravený v § 416 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŘS“). Řízení by mělo být zahájeno až po pravomocném ukončení řízení o rozvod manželství, jinak bude do této doby přerušeno. Návrh na zahájení řízení může podat kdokoliv ze tří zúčastněných, a to do jednoho roku od narození dítěte. Pokud soud obdrží souhlasná prohlášení od všech účastníků, oznámí sám matričnímu úřadu změnu, a ten provede změnu v matriční knize a vystaví dítěti nový rodný list.
Pokud se účastníci nedohodnou, v úvahu připadá klasické soudní řízení o určení a popření otcovství podle § 785 a násl. OZ, v našem případě podle § 789 OZ, které může zahájit matka. Procesní aspekty tohoto řízení jsou pak upraveny v § 417 a násl. ZŘS. Návrh je třeba podat do šesti měsíců od narození dítěte, přičemž účastníky řízení jsou matka, domnělý otec (popř. muž, jehož otcovství má být popřeno) a dítě zastoupené kolizním opatrovníkem. Po pravomocném ukončení popěrného řízení následuje souhlasné prohlášení matky dítěte a nového partnera (otce) dle § 779 OZ o tom, že je otcem dítěte, tentokrát už pouze před matričním úřadem.
Je však zapotřebí si uvědomit, že soud ve všech zmíněných případech rozhodne až poté, co se dítě narodí, tj. v rodném listě bude po určitou dobu figurovat jméno bývalého manžela ženy jako otce dítěte. Tomuto následku je podle současné právní úpravy možné zabránit výhradně sňatkem s novým partnerem.
Budoucí právní úprava
Zdá se však, že se blýská na lepší časy. Poslanecká sněmovna nedávno podpořila novelu zákona o matrikách, která by mohla komplikovanou praxi značně zjednodušit. Novela navrhuje, že do budoucna bude možné učinit prohlášení matky a dvou mužů přímo před matrikou. O vyloučení domněnky, podle které je otcem dítěte automaticky manžel matky, by tak v těchto případech nemusel rozhodovat soud.
Diskuze k článku ()