Mimořádné události - co znamenají pro plnění smlouvy?

Války, přírodní katastrofy, nemoci, hospodářské krize… v uplynulých stoletích běžné riziko, které často provázelo lidský život i podnikání. Právo odráží a reaguje na to, co se ve společnosti děje.

Jana BuršíkováProfessional Support Lawyer Of Counsel, bnt attorneys-at-law s.r.o.

Proto se (už v římském právu) vyvinula právní pravidla, která řeší výskyt takových mimořádných situací, jejich důsledky i to, kdo je ekonomicky ponese (kdo to zaplatí). Klidnější a bezpečnější svět po druhé světové válce a zejména pak léta prosperity po rozpadu sovětského bloku význam těchto pravidel značně upozadily. Bylo to „něco“, co jsme sice v zákoně upraveno měli, ale ve smlouvě jsme se tím příliš nezabývali (kromě obecného odkazu na okolnosti vylučující odpovědnost za škodu). Sporů týkajících se takových mimořádných událostí jsme v praxi také příliš neřešili (moje zkušenost, kolegové možná nebudou souhlasit).

Častější výskyt různých přírodních katastrof ve světě (výbuch sopky, zemětřesení, tsunami) i v Česku (povodně, sucho, nebo vichřice), nepokoje a terorismus i nové nemoci s potenciálem pandemického rozšíření, jako je aktuální koronavirová hrozba, spolu s globalizací ekonomiky (doma se nic neděje, ale součástky do výrobků, které prodávám do Německa, dovážíme z Asie) jasně zvyšují riziko. Podrobná smluvní úprava možných scénářů při neplnění závazků z důvodu mimořádných událostí, které mohou realisticky nastat, tak bude do budoucna zásadní.

Co je v takovém případě nutné nebo vhodné řešit a jaké možnosti dává právo? Za prvé, je samozřejmě užitečné vědět, co všechno řeší české právo a co si případně o určité otázce myslí český soudce (znát judikaturu). Nejdřív nás ale zajímá, jestli se smlouva vůbec bude řídit českým právem a kde se budou nároky z porušení smlouvy uplatňovat (pokud ne v ČR, bude cizí soud aplikovat české právo, které si ve smlouvě zvolíme, nebo použije některá pravidla práva vlastního?). Další neméně důležitá věc, pokud už soud proběhne a dopadne v náš prospěch, budu moci plnění rozsudku vůči smluvnímu partnerovi vynutit v zemi, kde má sídlo nebo alespoň nějaký majetek? To řeší ustanovení o volbě práva a volbě příslušnosti soudu nebo rozhodčího soudu. Je zásadní tyto otázky promyslet a předem smluvně upravit.

Zánik smluvní povinnosti v případě mimořádné události

Pokud se smlouva českým právem řídí, pak výskyt mimořádné události, která znemožní plnění smluvní povinnosti, může znamenat několik věcí. Mimořádná událost typu války, epidemie nebo přírodní katastrofy většinou nezpůsobí automatický zánik smlouvy z důvodu nemožnosti plnění. Muselo by se totiž jednat o překážku trvalou (plnění smlouvy už nebude vůbec možné). Plnění podle českého práva není nemožné, pokud plnit nemůže smluvní partner, ale plnění může poskytnout někdo jiný, koho smluvní partner použije (zajistí si za sebe náhradu). Mezi důvody zániku smlouvy pro nemožnost plnění také nepatří zvýšená nákladnost nebo obtížnost plnění v důsledku mimořádné události. Zákon, který by plnění smlouvy zakázal (tzv. právní nemožnost plnění) by zánik smlouvy způsobil, naopak dočasná legislativní nebo správní opatření (například aktuální zákaz vývozu respirátorů) takový účinek nemá.

Pokud smluvní závazek nelze z důvodu mimořádné události plnit, dostává se strana neplnící smlouvu do prodlení. K prodlení dojde nezávisle na tom, jestli smluvní partner mimořádnou událost způsobil, podílel se na jejím vzniku, mohl vznik mimořádné události předvídat apod. Nejvýznamnější důsledek prodlení v takovém případě bude právo druhé smluvní strany při prodlení smluvního partnera od smlouvy odstoupit (za zákonem stanovených podmínek). To znamená zánik smlouvy a případně i povinnosti stran vrátit si poskytnuté plnění. Smlouvy často upravují různé důvody pro ukončení smlouvy komplexně a zákonnou úpravu odstoupení vylučují. Pak je velmi důležité nezapomenout jasně upravit i postup pro ukončení smlouvy v případě výskytu mimořádné události, která znemožní smluvní straně dočasně smlouvu plnit (po jaké době lze odstoupit nebo jinak smlouvu ukončit, případně zda a jak se bude vracet poskytnuté plnění).

Vyšší moc

Nejčastěji zmiňovaným důsledkem mimořádných událostí (nazývaných v tomto kontextu běžně vyšší moc, force maujere událost nebo také Act of God) je vyloučení odpovědnosti smluvní strany za škodu, která neplněním (nebo zpožděním s plněním) vznikne. Český občanský zákoník tento důsledek upravuje v § 2913 odst. 2Ten, kdo způsobil škodu se povinnosti ji nahradit zprošťuje, pokud mu v plnění brání mimořádná nepřekonatelná a nepředvídatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli (a to nikoliv v době, kdy již byl v prodlení s plněním).

Koronavirová infekce například takovou překážkou nyní je. Jestli by do této kategorie spadala i pravidelně se opakující chřipková epidemie, která postihne většinu zaměstnanců výrobního závodu, jasné není. Spíše tomu tak nebude, epidemii lze předvídat a bránit se jí očkováním. Překážka vzniklá z osobních poměrů neplnící strany (včetně toho, že mi neplní můj subdodavatel) povinnosti k náhradě škody nezprošťuje. Obchodní zákoník dřív jasně upravoval, za jakých podmínek mimořádná událost u subdodavatele (například dodavatel součástky) vylučuje odpovědnost hlavního dodavatele (ten, kdo prodává celý výrobek). Taková výslovná úprava nyní v zákoně chybí.

Ten, kdo se mimořádné překážky podle § 2913 odst. 2 občanského zákoníku dovolává, musí samozřejmě její existenci, mimořádný charakter, nepřekonatelnost a další zákonné předpoklady prokázat, nestačí existenci překážky jen tvrdit. To platí v právu obecně. Čínská vláda proto nyní vydává pro své podniky oficiální potvrzení o existenci nákazy v místě sídla podniku.

Český občanský zákoník (i soudní rozhodnutí) připouští tyto otázky smluvně upravit (nadefinovat přesně, co se událostí podle § 2913 odst. 2 občanského zákoníku rozumí a co ne, případně jak dlouho musí událost trvat, co je předvídatelné a co není) i sjednat konkrétní rozsah škody, která se bude hradit atd. Nezapomeňte to udělat.

Smluvní pokuta a další otázky

Pokud si smluvní strany sjednají pro případ neplnění smluvní povinnosti smluvní pokutu, výskyt mimořádné události nemá na povinnost ji zaplatit ze zákona žádný vliv (ke zproštění povinnosti smluvní pokutu zaplatit nedochází). I na to je vhodné případně ve smlouvě předem pamatovat.

Při výskytu mimořádné události platí pro toho, kdo není schopen smlouvu plnit, povinnost výskytu mimořádné události a neschopnost plnění druhé straně bezodkladně oznámit, případně učinit opatření k odvrácení nebo zmírnění vzniklé škody.

Nejjednodušší odpověď na otázku, „kdo to zaplatí?“ v praxi bývá uzavřít pojištění a v případě výskytu mimořádné situace požadovat plnění po pojišťovně (tzv. pojištění podnikatelských rizik). Mimořádné události typu války, terorismu i přírodních katastrofy většího rozsahu budou často představovat tzv. výluku z pojištění (událost, proti které se pojistit nelze). S častějším výskytem různých mimořádných událostí bude takové pojištění také zákonitě dražší a méně dostupné.

Zdroj: bnt journal

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři